„Mojí vášní jsou lidské příběhy, hledání vnitřní pravdy a potenciálu v každém člověku. Od chvíle, kdy jsem vzala do ruky vykládací karty, se můj dar vidění rozvíjel natolik, že dnes patří pouze k milému doplňku. Tarot používám během svých sezení na rozkrytí situace, a zároveň s ním učím ostatní pracovat," říká o svém poslání Eva Pitnerová.
Její okruh činností je velmi široký. Převážně se ale věnuje výkladu karet. Pomáhá lidem vykročit na správnou životní cestu tak, aby se cítili dobře a byli si vědomi toho, že oni jsou tvůrci života.
Kartářka? Spíš průvodkyně
„Jsem kartářka, ale více výstižné mi přijde průvodkyně, která poodhaluje vnitřní nastavení klientů. Nemyslím si totiž, že je důležité vědět, co bude za pět let. Nejdůležitější je přítomnost, ze které se tvoří budoucnost, a já pomáhám lidem pochopit, jakou si vlastně budoucnost svým myšlením a jednáním vytvářejí," vysvětluje Eva Pitnerová, která se odmalička zajímala věci mezi nebem a zemí.
„Přitahovalo mě to, ale nikdy by mě nenapadlo, že to budu dělat. Vždycky jsem byla vnímavější a sama jsem měla spoustu bloků a problémů, které jsem neuměla vyřešit. K tomu, co dělám, mě nasměrovala psycholožka, ke které jsem se dostala ve třinácti letech. Ta zjistila, že mám obrovskou emocionální inteligenci a poradila mi, abych se věnovala numerologii a astrologii. Bylo to pro mě něco nového, tak jsem začala zkoumat, jestli to na lidi vlastně vůbec sedí," popsala Eva Pitnerová, která se v tu chvíli poprvé začala hlouběji zajímat o tajemno.
„K vykládání karet jsem přišla jako slepý k houslím. Když mi ve třiadvaceti letech končila první mateřská, přemýšlela jsem, co budu dělat. V té době se mi děly věci, se kterými jsem si neuměla poradit. Měnily se mi nálady podle toho, s kým jsem zrovna trávila čas. Stávalo se mi, že když jsem s někým mluvila, věděla jsem, co ho trápí. To mě tenkrát děsilo, dnes to beru jako samozřejmost," popisuje svoji zkušenost dnes dvaatřicetiletá žena.
„Cítila jsem na svém těle zdravotní problémy jiných lidí. Někdy to bylo velmi nepříjemné a unavující. Neměla jsem samu sebe vůbec pod kontrolou," vzpomíná Eva Pitnerová.
Zatímco fyzické projevy při vnímání problémů jiných lidí se jí podařilo odbourat, velmi silná empatie v ní samozřejmě zůstala.
„Chodila jsem k jednomu pánovi, který mi pomáhal se energeticky srovnat a nevstřebávat problémy jiných lidí. Řekl mi, že mám dar pracovat s kartami, což mě naprosto udivilo," usmívá se Eva Pitnerová.
Karty na mne začaly mluvit
Pořídila si karty z trafiky za dvacet korun, u nichž však chyběl návod.
„Rozložila jsem si je na postel a nechala jsem je na sebe působit. Po určité době jsem tam viděla příběh a já pochopila, že ke mně karty mluví," říká Eva Pitnerová, která pracovala s různými typy karet, až dospěla k Tarotu.
Zjistila však, že to stále není to pravé ořechové.
„Lidé přišli, já jsem jim vyložila karty a zase odešli. Ale to mi nestačilo. Lidé ke kartářce přijdou, protože se trápí a nejsou spokojení a já je chci nasměrovat k tomu, aby se cítili spokojeni," vysvětluje Eva Pitnerová, která sama absolvovala různé terapie, konstelace a kineziologie.
„Když znám různé techniky, mohu v průběhu výkladu lidem pomoct a ukázat jim je," dodává žena, která se nejvíce věnuje právě ženám.
„Hodně pracuji s tím, aby si ženy uvědomily, že mají obrovský potenciál. Aby věděly, jak probudit to, co je v nich schované, a aby si věřily. Ono to sice vypadá, že si ženy věří a jsou sebevědomé, ale není to pravda. Hlavně u velmi krásných žen je vidět, že je to jen maska, ale uvnitř se tak necítí," míní Eva Pitnerová, k níž si chodí pro radu ženy mezi dvacátým až padesátým rokem.
Žena má v sobě zakódováno, že musí být vždycky lepší
„Největším problémem je, že si ženy nevěří a nemají se rády takové, jaké jsou. Myslí si, že musí být lepší, než jsou v tuto chvíli. Pokud o sobě žena pochybuje, muž to vycítí a jedná s ní podle toho, ale platí to i obráceně. Žena má v sobě zakódováno, že musí být vždycky lepší, jsme tak vychovávané. To nás dostává do situací, kdy jsme pak vyčerpané a nespokojené se sebou, ale i ve vztahu" vysvětlila Eva Pitnerová, která svoji práci vnímá jako poslání.
„Jeden z největších darů, které jsem v životě dostala, je neskutečné štěstí na lidi, kteří jsou ve správný čas ve správném místě. Člověk si musí uvědomit, že všechno, co se mu v životě děje, má smysl a je to v pořádku. Neexistuje problém, který je neřešitelný, pouze se na něj musíme umět podívat z nadhledu," uzavírá s úsměvem Eva Pitnerová.