„Šedesátiletý muž zemřel na podchlazení. Konstatoval to přímo na místě lékař a potvrdila to i pitva,“ sdělila policejní mluvčí Alena Nedělníková.

Sklepy kasáren jsou tmavé. Dá se v nich zorientovat jen hmatem. Proč si nebožák zřídil útočiště právě tam?

„Snad se domníval, že unikne pozornosti našich hlídek, které areál pravidelně kontrolují,“ zamyslel se ředitel prostějovských strážníků Jan Nagy. Ti podle jeho slov procházejí kasárna až sedmkrát do týdne. Bezdomovce odtud vykazují pryč.

Městská policie po nálezu mrtvého těla neuvažuje, že by četnost kontrol zvýšila. „Jejich počet je dostačující,“ reagoval Nagy.

Jana Kallu, šéfa Azylového centra v Určické ulici, úmrtí staršího muže zaskočilo. „Nevěděl jsem o tom. Je mi líto zmařeného života,“ reagoval v pondělí. Dodal, že se v centru snaží nabídnout pomoc všem, kdo přijdou.

„Zřídili jsme i terénní program, abychom s lidmi bez střechy nad hlavou mohli pracovat přímo na ulici,“ uvedl. Přesto podle něj není možné zachytit všechny bezdomovce v regionu.

„Hodně totiž záleží na tom, zda vůbec naši pomoc chtějí. Některým jejich způsob života v podstatě vyhovuje, jiní nás odmítají, protože nechtějí mít co do činění s jakoukoli institucí. Stojí za tím řada zklamání a odmítání, která prodělali,“ vyjádřil se Kalla.

Prostějované žijící v sousedství kasáren vidí na rozdíl od něj bezdomovce jako zloděje. „O Vánocích jsem si dal chladit jídlo ven před dveře na terasu. Zmizelo. Sice jsem toho, kdo hrnce ukradl, neviděl, ale byl to jistě někdo z těch, kdo tu přebývá,“ postěžoval si třeba Pavel Novák

Spolu s ostatními nájemníky z činžovního domu číslo 6 by prý uvítal, kdyby město nechalo celý areál kasáren zbourat.

Přestože projekt prodeje tohoto bývalého vojenského komplexu existuje, radnice jako jeho vlastník ho pro letošek zmrazila. „Je krize, situace v bankovnictví tak velkým akcím nepřeje,“ vysvětlil prostějovský místostarosta Vlastimil Uchytil.