Parcela zabírající značnou část západní strany Jezdecké ulice je stále bez využití.

Nic se zatím nemění na výroku primátorky Aleny Raškové, který Deník zaznamenal v září. "O využití jsme se v radě nebavili, neřešili jsme ho," sdělila tehdy.

Pozemek tak stále zůstává sice v majetku města, ale bez jasné budoucnosti. Koaliční politiky za to svého času kritizoval aktivista Jakub Čech.

"Jednání města, kdy došlo ke zbourání kasáren aniž by měli jeho představitelé jasno o využití této plochy, je skandální, ale v Prostějově nijak nepřekvapivé. Radnice nemá ani v jiných oblastech koncepci do budoucna," poznamenal k problematice.

Sám před rokem 2016, kdy k demolici došlo, také organizoval petici za jejich zachování. Neúspěšně.


Jak přitom prozradil náměstek primátorky Zdeněk Fišer, plán na využití je. Připomněl, že magistrát už v době zbourání měl zveřejněnou studii. Podle ní by se v lokalitě mohl nacházet park, místo by však mělo i další využití.

"Počítá se i s bydlením pro starší obyvatele města či sportovní halou. Pokud se jedná o výstavbu, nyní záleží na tom, jaké akce budou v rozpočtu na příští rok," uvedl pro Deník.

Podívejte se, jak vypadala kasárna před zbouráním

Odpor proti bourání

Za zachování jezdeckých kasáren se tehdy vyslovil i architekt Vojtěch Jeřábek. Muž, který nyní figuruje ve spolku Prostor Prostějov snažícím se o lepší využití veřejných prostor města, při pohledu zpět zůstává přesvědčený: kasárna se bourat neměla.

"Určitě ne v době, kdy nebylo zcela jasné, co místo nich vyroste. Nepřijde mi jasné, proč musela budova k zemi," uvedl.

Kasárna byla v letech 2015, 2014 i předchozích velkým tématem. V zastupitelstvu se kvůli připomínce vedly vášnivé debaty, místy přerůstající do osobních útoků.

Diskuze se pak otevřela opět loni. Přispěl k tomu návrh na výstavbu komunitního domu v Sušilově ulici. Právě funkci komunitního bydlení právě jezdeckých kasárnám totiž přisuzovali odpůrci bourání.

"Nejde o plnohodnotnou náhradu, za stejné peníze mohla být v kasárnách dvojnásobná kapacita. Nová budova má špatnou orientaci do světových stran, je také nehospodárná - padesát procent celého projektu pak zabírají jen chodby," řekl k nyní již rozestavěnému objektu Vojtěch Jeřábek.

Bezdomovci, nebo migranti?

Nicméně i přesto, že vznikla proti zbourání petice, část obyvatel Prostějova a více než polovina komunálních politiků byla pro.

Důvody byly různé: od údajně pochybné historické hodnoty budovy, přes její stav a nákladnost rekonstrukce až po obtížné využití vzhledem k malé velikosti místností.

Místo chátrající stavby, kterou město ponechalo napospas osudu, však nyní parcela zeje prázdnotou.

"Rozhodli jsme se objekt strhnout i proto, že se stal rájem bezdomovců. Navíc se tehdy na vládní úrovni uvažovalo o umístění migrantů.," vysvětloval důvody pro rozhodnutí Zdeněk Fišer.