„Na svět přišel 9. února 1864 ve Ptení jako druhorozený syn rolníka Františka Výmoly a jeho ženy Anny, rozené Hrazdilové. Základy vzdělání získal Karel Výmola ve stísněných podmínkách dvoutřídní ptenské obecné školy," uvedl starosta Ptení Jiří Porteš.

Po té, co Karel Výmola ukončil ve Ptení základní vzdělání, prožil gymnaziální léta v Olomouci a Přerově, a pak začal studovat na Lékařské fakultě v Praze.

„Profesor Kaufmann si ho ještě v době studia vybral za asistenta do ambulatoria pro choroby ušní, nosní a krční. Od promoce na Univerzitě Karlově, dne 26. ledna 1897, se pak lékař Karel Výmola věnoval této specializaci po celou profesní kariéru," přiblížil slavného rodáka starosta Ptení.

Svůj život Karel Výmola věnoval objevování cest, jak pomoci neslyšícím. V první polovině 20. století pro ně začal zakládat speciální ústavy. První z nich založil v Praze v roce 1916. V roce 1922 byl zvolen předsedou kuratoria v nově zřízeném dětském ústavu v Dolní Lukavici u Plzně.

„Od roku 1925 zaměřil veškeré úsilí na zařízení Zemského ústavu pro hluchoněmé děti. Ten byl postaven na „zelené louce" v Praze – Radlicích a otevřen v listopadu 1926. Ústav Výmolův, jak byl od té doby nazýván, poskytoval péči na vysoké úrovni, kterou přímo na místě obdivovali odborníci i laici z evropských metropolí od Stockholmu přes Londýn a Berlín až k Římu, od Paříže po Moskvu, ale i z Toronta, New Yorku nebo Melbourne. V kronice ústavu po zápisech z Venezuely, Sýrie, Konga, Indie a Číny následovaly další a další," uvedl Jiří Porteš při nedělním slavnostním odhalování pamětní desky na rodném domě Karla Výmoly, který se například již v roce 1913 stal čestným občanem Ptení nebo profesorem na Karlově univerzitě.

Karel Výmola zemřel 5. října 1935 v Praze, odkud byl v témže roce převezen do rodinné hrobky na ptenském hřbitově.

Odkaz slavného rodáka je dodnes patrný právě v Praze, kde jeho ústav nezanikl, ale dál pokračuje jako škola pro hluchoněmé děti. Dnes Střední, základní a mateřskou školu pro sluchově postižené aneb Výmolovu školu navštěvují stovky žáků. Na počátku devadesátých let školu podporovala Olga Havlová a její úroveň ocenila při své návštěvě Česka v roce 1991 i princezna z Walesu Diana, tehdy manželka prince Charlese.

S heslem Uchovejme historii pro budoucí generace byla v neděli ve Ptení na rodném domku Karla Výmoly za přítomnosti všech ptenských spolků, ředitelky pražské Střední, základní a mateřské školy pro sluchově postižené Věry Pavlíčkové, ptenského faráře či starosty a místních lidí odhalena a posvěcena pamětní deska z rukou výtvarnice Hany Krejčí. 

Zajímavosti ze života Karla Výmoly

Odsuzoval při návratech na Prostějovsko německou menšinu, která zneužívala svého bohatství k ovládnutí veřejného života. Účastnil se českého hnutí „Svůj k svému" a jeho zásluhy ocenil i někdejší starosta Prostějova Ondřej Přikryl ve své knize Červánky Prostějova.

Na místě skomírajícího mlýna v ptenském Žlebě nechal z vlastních příjmů postavit vilu, kterou za první republiky navštívil i předseda první československé vlády Karel Kramář.

Finančně podporoval ptenské spolky. Štědře přispíval ptenskému Sboru dobrovolných hasičů či Sokolu. Po smrti ve své závěti odkázal dobrovolným hasičům a nadaci pro chudé 20 tisíc korun, což byl v tehdejší době nemalý finanční obnos.

Po jeho smrti byla na jeho rodném domě a místní sokolovně odhalena pamětní deska, kterou však nacisté za okupace strhli.