"Předmětem studie bude nejen měření a hodnocení hluku, ale také vypracování dopravního modelu množství nákladních vozidel, které trasu jihozápadním kvadrantem zvolí. Součástí měření musí také být postup, jak bude řešeno přetížení a jak bude modelováno odlehčení stávající průjezdní trasy," uvedl náměstek primátorky Zdeněk Fišer v říjnu.

Od té doby se však věci zastavily.

"Otázka jižní spojky nebyla na čtvrtečním jednání dopravní komise vůbec na stole," uvedl třeba její člen a ředitel autobusové divize firmy FTL Jiří Hloch.

Právě on je jedním z těch, koho by se případné zavedení nákladní dopravy v půlkilometrovém úseku mohlo dotknout. Nachází se zde totiž autobusové zastávky, které však dosud nejsou využívané.

"Je to ale věc která by se musela hodně řešit - přes osadní výbory, dopravní organizace. Nebylo by to o rychlém rozhodnutí," poznamenává Jiří Hloch.

KHS k věci

Zatímco však výsledky studie či další postup města zůstávají otázkou, krajská hygienická stanice hovoří jasně.

"KHS žádným rozhodnutím zákaz vjezdu nákladních vozidel na předmětnou komunikaci nezakázala. Veškerá dokumentace posuzovaná KHS vždy obsahovala jako protihlukové opatření dvě základní skutečnosti, a to výstavbu protihlukové stěny a zákaz vjezdu nákladních vozidel. Účinnost navržených protihlukových opatření byla ze strany stavebníka doložena měřením hluku. Stavba byla takto i uvedena do trvalého provozu," řekla k problematice Eva Čehovská, ředitelka odboru hygieny obecné a komunální.

Přinesla dále informace o tom, jak to vypadá s případnou dohodou na změnách v dopravě.

"Krajská hygienická stanice nevede žádné řízení či jednání ve věci změny ve složení dopravních vozidel, jež se pohybují na předmětné komunikaci," vyjádřila se.

Nejednotní politici i obyvatelé

Záležitost tak uvázla na mrtvém bodě. A jak připustil i radní Jaroslav Šlambor, ani rada města není v otázce povolení nákladní dopravy, a tedy i dalších jednání o něm, jednotná. Stejně jako obyvatelé města.

"Je hloupost sem pouštět kamiony. Ani ne tak kvůli hluku, ale řidiči to prostě nevytočí na křižovatce. Město bude mít akorát ostudu," uvedl třeba obyvatel nedalekého sídliště Boženy Němcové Jaroslav Špičák.

Jiní lidé naopak uvádí strach z hluku. Kamiony by totiž nově nejezdily jen kolem oken lidí bydlících v okolí Určické ulice, ale také jen několik metrů od domů v Anglické ulici. Tedy kolem desítek bytů.

Umožnění vjezdu nákladní dopravy na celou délku Okružní ulice má však i své zastánce.

„Zpřístupnění Jižní spojky by nám rozhodně ulehčilo čas i finance. Zákazníci nás tlačí na nejnižší ceny a každá objížďka je znát. Ale ze své zkušenosti vím, že s úřady se prostě bojovat nedá," řekl například majitel prostějovské autodopravy Miloslav Kopečný.

Zastánce pak má i v zastupiteli a předsedovi dopravní komise Petru Kousalovi.

"Trvám na názoru, že by po jižní spojce měly kamiony jezdit. I v původních plánech se s tímto počítalo. Ulehčilo by se tak centru města," domnívá se zastupitel.

Problémy při zprovoznění

Samotná jižní spojka začala vznikat v roce 2009, k otevření došlo v září 2010. Její zprovoznění však provázelo několik problémů. rok po otevření se objevila spekulace o tom, že hrozí uzavření silnice - kvůli absenci některých dokumentů. Přemisťovat se také musela část protihlukové stěny, která clonila ve výhledu u přechodu pro chodce. Už celé roky je pak jádrem sporu právě zprůjezdnění komunikace kamionům.