Připomínka obětí holocaustu se objeví před domy, ze kterých byli lidé nedobrovolně vystěhováni a posíláni do koncentračních táborů.
Z drtivé většiny se jednalo o židovské občany, kteří byli masově vražděni kvůli svému rasovému původu.
Stolpersteine nebo také Kameny zmizelých budou uloženy v ulicích Křížkovského, Erbenova, Kostelní, Rejskova a Partyzánská.
"Kameny zmizelých se nacházejí ve stovkách evropských i českých měst. Například v sousední Olomouci jsou jich přes dvě stovky. V Prostějově bude v průběhu příštího roku umístěno prvních deset," říká prostějovský primátor František Jura a s důrazem doplňuje:
"Jsem přesvědčen, že připomínat si naše někdejší spoluobčany, kteří se stali oběťmi nacistické nenávisti a vraždění, je zejména v dnešní době, naší morální povinností."
Spolek Hanácký Jeruzalém zveřejnil svůj záměr umístit Kameny zmizelých v prostějovských ulicích již dříve. Chyběl pouze oficiální souhlas radnice.
"Se spolkem Hanácký Jeruzalém jsme uzavřeli smlouvy o souhlasu s umístěním, protože kameny budou pokládány do chodníků v majetku města. Souhlasné stanovisko vydalo i oddělení památkové péče," potvrdil první náměstek primátora Jiří Pospíšil.
řed tímto domem prostějovské v Křížkovského ulici mají být osazeny Kameny zmizelých. Autor: Deník/Zdeněk Vysloužil
Vzpomínka i na zavražděnou čtyřletou Evu
Připomínky v podobě kostky v chodníku o rozměrech třikrát deset centimetrů s mosazným štítkem se dočkají Jindřich Mayer, Josefina, Stella, Ruth a Fanni Brennerovy - všichni povražděni v Malém Trostinci.
Dále Pessel Brennerová, která zemřela v Terezíně. Pavel Gelb, jehož mladý život skončil v sedmi letech v Osvětimi, stejně jako život tříleté Esther Friedmannové.
Kámen zmizelých bude uložen i za čtyřletou Evu Gottlobovou a sedmiletého Pavla Gottloba, zavražděné v Malém Trostinci.
"Jsem rád, že město Prostějov vyšlo iniciativě našeho spolku vstříc. Rádi bychom v projektu pokračovali i v dalších letech," doplnil předseda spolku Hanácký Jeruzalém Michal Šmucr.
CO JSOU KAMENY ZMIZELÝCH
Kámen zmizelých je malá čtverhranná dlaždice z betonu s hranou vždy deset centimetrů, zakončená mosaznou destičkou nesoucí text. Kameny umělec většinou sám integruje do dlažby před posledním bydlištěm oběti. K obětem nacismu umělec počítá pronásledované skupiny, jako jsou Židé, Sinti a Romové, političtí nepřátelé, homosexuálové, příslušníci odboje, oběti eutanázie, Svědkové Jehovovi a další.