„Zaslali jsme připomínky na Obvodní báňský úřad v Brně, který vyvolal místní šetření. Je to první státní orgán, který se problematikou kamenolomu začal zabývat a přizval k jednání i občany,“ shodli se včera zástupci občanského sdružení.

Tomu jde především o snížení prašnosti v obci, opravu místních komunikací a odklon nákladní dopravy z kamenolomu mimo vesnici.
„Je potřeba stanovit časový a dopravní harmonogram, aby náklaďáky Baldovcem neprojížděly už v pět hodin ráno,“ prohlásila předsedkyně sdružení Vlasta Burdová.

Podle zákona o provozu na pozemních komunikacích je možné omezit nákladní přepravu nad 7,5 tuny pouze na dálnicích a silnicích první třídy a to jen ve vybraných dnech. Omezení platí v době letních prázdnin, kdy se lidé přesunují na dovolenou.

Na možnosti odklonu nákladních aut z obce nyní pracují zastupitelé obecního úřadu v Rozstání, pod který Baldovec správně spadá. Ve hře je komunikace v majetku Středomoravského lesního družstva vedoucí z Baldovce k obci Vysočany. Do Prostějova by potom nákladní automobily mohly jezdit přes Nivu.
„Na popud občanského sdružení Baldovec jsme komunikaci zařadili do změny územního plánu, aby v budoucnu mohla sloužit jako hlavní komunikace pro příjezd do kamenolomu a kempu,“ řekl starosta Rozstání Jiří Szymsza.

S tím ale vlastník nesouhlasí. Proti je i obec Niva, do jejíhož katastru několik desítek metrů cesty zasahuje. „O problému obyvatel Baldovce víme. Ale občané Nivy si nepřejí, aby náklaďáky jezdily přes naši obec,“ poznamenal místostarosta Nivy Jaroslav Kolář s tím, že stejný názor má zastupitelstvo obce.

Černý Petr nutných následků těžby tak stále zůstává v Baldovci. Provozovatel lomu proto připravuje alespoň opatření ke snížení prašnosti při drcení kamene. „Po březnovém jednání s obyvateli Baldovce jsem nechal na vlastní náklady vyasfaltovat silnici,“ připomněl majitel kamenolomu Josef Pernica. „Nyní budujeme mlžící zařízení na skrápění drceného kamene, což prašnost výrazně omezí,“ dodal Pernica.

Přečtěte si také:

Kamenolom: ledy se hnuly