„Zbylých asi padesát krytů je v majetku jiných subjektů a nepečuje o ně zřejmě nikdo,“ sdělil Vincent Jakubský, vedoucí oddělení krizového řízení města Prostějova Jakubský.

„Zpravodajská služba situaci sleduje. Pokud by republice hrozilo nebezpečí války, pak vydá výstrahu dva roky předem. Stát by okamžitě začal investovat do prostředků civilní obrany, které jsou v současné době nedostatečné a zastaralé,“ ubezpečil Jakubský.

Plynové masky jsou dostupné jen pro děti

Odhadl, že všechny prostějovské kryty jsou ve stavu, kdy by jejich zprovoznění trvalo nejméně několik týdnů.

„Speciální filtry, které jsou nezbytné pro výměnu vzduchu, mají prošlé termíny upotřebitelnosti a nikdo je už nevyrábí. Plynové masky jsou pak dostupné jen pro děti do patnácti let, pro dospělé ne,“ konstatoval Jakubský.

Místo do krytu do sklepa

Stavbaři po válce vybudovali v Prostějově desítky krytů.

„Šedesát jich bylo tlakově odolných, tedy odolávajících výbuchu. Místo v nich bylo pro jedenáct tisíc devět set šedesát osob. Tři další byly jen proti střepinám. Úkryt mohly poskytnout tři sta padesáti lidem,“ spočítal Vincent Jakubský. Zbytek obyvatel Prostějova se měl podle krizových plánů skrývat v improvizovaných úkrytech.

„Ty by se vytvořily třeba ve sklepeních domů, nebo by je specialisté vybudovali v parcích,“ zmínil se.

Některé z poválečných krytů už ovšem zanikly.

ANKETA: MYSLÍTE SI, ŽE DOSTATEČNÉ MNOŽSTVÍ FUNKČNÍCH KRYTŮ JE V DNEŠNÍ DOBĚ POTŘEBA? HLASUJTE VPRAVO NAHOŘE

„Třeba v budově na Újezdě, kde kdysi sídlil Telecom. Důvodem byl prodej této nemovitosti,“ vysvětlil vedoucí krizového řízení. Soukromí vlastníci krytů podle něj často žádají na stavebním úřadě o změnu charakteru jejich užívání.

„Pokud nejde o zvlášť závažný důvod, jako je třeba spodní voda, snažíme se tomu zabránit,“ doplnil Jakubský.

Nynější městský zastupitel a bývalý voják Jaroslav Šlambor míní, že by se se zastaralými kryty mělo něco udělat.

„Spoléhat na to, že se nic nestane, tak jako třeba u povodní, se nemusí vyplatit,“ vyjádřil se.

Ve Švýcarsku jsou kryty běžnou záležitostí

Podle jeho názoru by měl stát jasně říci, zda kryty potřebujeme. Pokud ano, měl by do nich investovat.

„Třeba ve Švýcarsku se u každé veřejné budovy počítá při stavbě i s krytem,“ poznamenal Šlambor.

Vincent Jakubský ví, že ve Švýcarsku může kryty využít sto procent populace.

„Ovšem třeba ve Francii kryty nejsou. Francouzi spoléhají na odrazující účinek svých jaderných zbraní,“ dodal.