„V boji s kůrovcem využíváme i na Prostějovsku celou škálu dostupných opatření proti podkornímu hmyzu. V rámci prevence jsme v loňském roce v našich lokalitách rozmístili 20 000 ochranných opatření mezi nimi například lapáky, feromonové lapače či otrávené trojnožky. Napadené porosty okamžitě těžíme a asanujeme všemi dostupnými technologiemi,“ vysvětlil Jan Sotona, tiskový mluvčí společnosti Vojenské lesy a statky ČR.

Smrk nahrazují listnáče

Především na Drahanské vrchovině však podle něj to hlavní dlouhodobé řešení spočívá ve strategických změnách.

Hlavním opatřením tak je změna druhové skladby lesů, kdy se zde dominantní zastoupení smrku změní ve prospěch jiných dřevin.

„Tato druhové přeměna probíhá v divizi Plumlov postupně již čtvrt století, kalamitní stav ji jen urychlí – bohužel však za cenu významných ekonomických ztrát a dočasných „šrámů“ na tváři krajiny,“ popsal mluvčí Sotona s tím, že další strategické opatření spočívá ve změně vodního režimu krajiny.

Třináct rybníčků a desítky studánek

Drahanská vrchovina totiž leží ve srážkovém stínu Českomoravské vrchoviny a vojenské lesy již od roku 2014 investují do opatření na zadržování vody krajině v rámci programu Živá voda VLS.

V regionu jde konkrétně o výstavbu třinácti malých vodních děl (rybníčky a vodní nádrže), které mají zvýšit biodiverzitu bezprostředního okolí, další desítky opatření mají podobu menších vodních prvků jako napajedel, tůní na vodních tocích, a studánek.

„V lokalitě Vojenského újezdu Březina investujeme do těchto staveb 40 milionů korun. Pro srovnání, v rámci všech našich šesti divizí jde o 100 milionů, což dokládá, jakou prioritu zadržení vody na Drahanské vrchovině dáváme,“ vypočítal mluvčí Sotona.

I v městských lesích cílí na kůrovce

Podobně jako ve vojenských lesích postupují i pracovníci společnosti Lesy města Prostějova.

„Pokud se jedná o dříví napadené lýkožrouty, snažíme se jej v co nejkratší době zpracovat a v období ve kterém jsou škůdci aktivní jej taktéž chemicky asanujeme,“ uvedl Tomáš Vrba, jednatel společnosti lesy města Prostějova s tím, že i v městských lesích nejde jen o boj s kůrovcem, ale i o přijímání celé škály opatření proti abnormálnímu suchu. Deficitem vody jsou totiž podle něj ohroženy nejen smrkové porosty, ale i ostatní dřeviny.

Co bude dál se vzniklými holinami v lesích po intenzivní těžbě dřeva? Jak probíhá nová výsadba? A můžete si vytěžené dřevo koupit? Odpovědi na tyto otázky přineseme v dalších dílech tohoto seriálu.