„V posledních dvou letech je poznat velký nárůst zájmu o naše služby,“ prohlásil ředitel prostějovského azylového domu Jan Kalla. Za touto neutěšenou situací vidí především snadnou dostupnost půjček, které pak lidé nejsou schopni splácet.

„V současné době je to většinou ten důvod, proč se dostanou do situace, kdy zamíří k nám,“ vysvětlil Kalla.

Při bližším pohledu do tabulek zjistíme, že oněch nejchudších lidí opravdu přibývá. V celé republice je jich o třináct tisíc více než loni.

Nízké příjmy však netrápí jen ty, kteří se ocitli zcela na dně. Ve statistice se může octnout i zcela normální domácnost.

„Tak jsem se v rádiu dozvěděl, že jsem taky chudý. Prý by každý člen naší domácnosti musel mít alespoň sto dvanáct tisíc ročně,“ postěžoval si Petr Mareš, který žije s manželkou a dvěma malými dětmi v jedné z obcí na jihu Prostějovska. Zarazilo jej ale, že takových lidí je v celém Olomouckém kraji jen něco přes jedenáct procent.

„Pokud to spočítám pro naši domácnost, kdy manželka bere mateřskou, tak bych musel vydělávat aspoň třicet tisíc měsíčně. V tom případě neznám skoro nikoho, kdo by tady chudý nebyl,“ rozhlíží se po návsi.

Podle statistiků však nemá tak docela pravdu.

„Tyto údaje je potřeba přepočítat na takzvané spotřební jednotky. „To znamená, že první dospělý člen domácnosti se počítá za jednu jednotku, ostatní, kteří jsou starší třinácti let za polovinu a děti mladší než třináct let za tři desetiny jednotky,“ vysvětlil Jaromír Kalmus z českého statistického úřadu.

Petrova rodina má tedy podle těchto počtů dvě celé a jednu desetinu jednotky. Když ke své patnáctitisícové výplatě připočítal ještě sedm a půl tisíce manželčiny mateřské, zjistil, že se pohybuje někde těsně pod hranicí sedmdesáti procent průměrného příjmu a je tedy chudý jen trochu. Aby se dostal na průměr, museli by i s manželkou každý měsíc přinést domů necelých třiatřicet tisíc.

Čísla podle statistiků ovlivňuje i stárnutí české populace. „Významný podíl domácností v chudobě tvoří důchodci. A těch je čím dál více,“ podotkl statistik Kalmus.

Zarážející je, že podle tabulek je ohrožen chudobou přibližně každý dvanáctý člověk, který chodí do práce. Toto číslo je vysoké, i když jsou v něm zahrnuti i lidé pracující jen na částečný úvazek. Najít řešení však může být velice obtížné.

„Myslím, že zvýšení minimální mzdy, které se jako téma v poslední době začíná znovu objevovat, není řešením. Pokud totiž podnikům nařídíme za jakou cenu mají lidi zaměstnávat, pak se může stát, že tato cena pro ně bude příliš vysoká a ty lidi prostě nezaměstnají,“ podotkl prostějovský poslanec za ODS Radim Fiala. (pam)