Na ulici je už přes pět let. Několik nocí byl nucený strávit v prostějovském azylovém domě.

„Nejhorší zima byla předloni. Měl jsem omrzliny na nohách i rukách, boláky na nose. Topili jsme si co chvíli. Jen ti fízlové nám potom dali, co,“ obrací se na zhruba třicetiletého muže zanedbaného vzhledu, který sedá do rezavé Škodovky.

„Dej mi pokoj,“ řve na něj muž a odjíždí. Bezdomovec se otáčí a jde ke skupince stojící opodál. Z rukou asi stejně staré ženy si bere pet lahev a zapojuje se do hlučné konverzace.

Nocleh v Azyláku?

Pokud by se lidé bez střechy nad hlavou obrátili na prostějovský azylový dům a žádali o nocleh, místo by se pro ně zatím našlo.

„V posledních dnech jsme nemuseli nikoho odmítnout, vždycky jsme to nějak udělali,“ uvedl ředitel azylového centra Jan Kalla.

„Už loňský rok byl velmi specifický v tom, že zvýšený počet klientů s žádostí o nocleh či ubytování nesouvisel s chladnějším počasím, ale s narůstajícím počtem dlužníků a exekucí. Lidé tak přišli o střechu nad hlavou,“ doplnil.

„Azylák“ eviduje zájem lidí o všechny služby, nejvíce pak o přespání v noclehárně a ubytování v azylovém domě.

Lidé v nouzi nemají v Prostějově moc možností, kde by se mohli obrátit o pomoc. Charita Prostějov v Martinákově ulici totiž přístřeší lidem na ulici neposkytuje.

„Pokud k nám někdo přijde s žádostí o nocleh nebo o jídlo, odkazujeme ho do azylového centra na Určické ulici,“ potvrdil ředitel církevní organizace František Hynek. Charita v chladnějších dnech poskytuje lidem pouze oblečení.

„Teplé oděvy vydáváme ve čtvrtek,“ uvedl Hynek a dodal, že zájemci, kteří by chtěli přinést obnošené oděvy, mohou přijít každé úterý.

KATEŘINA SLOUKOVÁ, HANA MASAŘÍKOVÁ