„Vysoká vlhkost vzduchu vyhovuje cukrové řepě a kukuřici, jiným plodinám ne,“ vysvětlil předseda prostějovské agrární komory Zdeněk Vykydal.

Vlhkost vzduchu se pohybuje kolem 85 procent, přitom by měla být kolem 60 procent. To nahrává houbovým a plísňovým chorobám.

„Deště také způsobily polehnutí zejména jarního ječmene na velké části okresu,“ doplnil Vykydal. Polehlé obilí tak špatně dozrává.

Stávající dusné a vlhké počasí vyhovuje plísním, které napadají brambory.

„My jsme je chemicky ošetřili,“ popsal Vladimír Spurný ze Zemědělského družstva Myslejovice.

Pšenice vlivem vlhka tmavne

Podle něj se počasí také podepisuje na zrání pšenice.

„Vlivem srážek začíná tmavnout. Kdo ji chemicky ošetřil do klasu, tak by to nemělo mít na obilí vliv, kdo ne tak má pravděpodobně smůlu,“ doplnil Spurný.

Tmavnutí pšenice způsobuje šero spojené s deštivým počasím. Rostliny potřebují ke květu a správnému vývoji zrna světlo. Konkrétně pšenice dlouhé dny, které mají 12 až 14 hodin.

Žně začnou do čtrnácti dnů

„Kvalitu obilí zjistíme až při sklizni,“ upřesnil.

Nejdříve vjedou kombajny do ozimého ječmene a řepky.

„Podle počasí mohou žně na Prostějovsku začít v rozmezí deseti až čtrnácti dnů,“ sdělil Zdeněk Vykydal.

Postřiky používají i v sadech

Postřiky na houbovité choroby používají i v ovocných sadech.

„V poslední době ošetřujeme ovocné stromy proti padlí a strupovitosti,“ informoval mostkovický sadař František Koudelka.

„Za čtrnáct dní začneme trhat broskve tak uvidíme,“ dodal.