Dříve musela každý den, i o víkendech, vystoupat schody na střechu u kupole, kde přístroje měří. Od loňského září má však k dispozici digitální meteostanici, takže hodnoty může sledovat přímo na displeji, případně na monitoru v teple své kanceláře.

Pokud jde o teplotu, tak letošní minimum jí stanice ohlásila v sobotu 10. ledna. Nad ránem rtuť teploměru klesla pod mínus 15 °C.

„Vzpomínám si, že opravdu pohádková zima byla v roce 2006, kdy v druhé půlce ledna napadlo až pětadvacet centimetrů sněhu. Brzy sice začalo tát, ale takovou nadílku jsme v Prostějově v posledních deseti letech vůbec neměli,“ zmínila se Černohousová.

„V prosinci 2002 a v únoru 2004 napadlo třináct centimetrů a štědré byly i měsíce únor 2005 a leden 2007, kdy napadlo dvacet centimetrů. Ale zima 2006 byla z tohoto pohledu bezkonkurenční,“ nahlédla do záznamů hvězdářka.

Leden před třemi lety se může pochlubit i nejnižší teplotou za uplynulé desetiletí. Čtyřiadvacátého ledna bylo mínus 21 °C. Podobně, ale ne už tak chladno, bylo také 4. ledna 2002 (-18 °C).

Pokud bychom ale zabrousili ještě více do historie, rekordmanem byl v tomto směru jeden lednový den roku 1987, kdy rtuť spadla na hodnotu mínus 29 °C. Docela ohřát se naproti tomu mohli Prostějované 29. ledna 2002. Tehdy teploměr na hvězdárně ukázal šestnáct a půl stupně nad nulou.

Meteorologická stanice v Lidové hvězdárně v Prostějově měří, archivuje a zpracovává základní meteorologické hodnoty pětatřicet let. Data (směr a síla větru, teplota, vlhkost, tlak, srážky, intenzita slunečního záření) pak najdou uplatnění u některých předplatitelů, například podniků.

„Ne všechny hodnoty měříme tak dlouho. A občas jsme měli i nějakou tu prodlevu, třeba když nám v devadesátých letech ukradli ze střechy skleněnou kouli z heliografu,“ vzpomněla si Božena Černohousová a dodala: „Digitální meteostanice mi dost ulehčuje práci, ale musím říct, že to každodenní zapisování údajů na střeše hvězdárny mi trochu chybí. Do dneška si třeba u srážek dělám vlastní záznamy, pro srovnání,“ usmála se.