Psycholožku či doktora si přišly vyslechnout desítky lidí. Někteří z nich se přitom s odjezdem blízkého do válečné zóny nemuseli vypořádat poprvé.

„Na mise jezdí můj manžel. Pro jeho rodiče je to čtvrtá zkušenost, pro mě druhá," uvádí například Lenka Klíčová.

Zároveň dodává, že emoce s narůstajícím počtem zahraničních operací, kterých se její muž zúčastňuje, se příliš nemění.

„Je to strach. Ve světě narůstá počet válečných zón a s tím roste i strach," svěřuje se mladá žena. Na otázku, proč rodinní příslušníci nejsou s dalšími misemi jejich příbuzných klidnější a nadále navštěvují podobná setkání, poskytla při prezentaci odpověď psycholožka Helena Vrzalová.

„Lidé si nemůžou myslet, že po první zkušenosti je nic nepřekvapí. Každá mise je jiná," poučila přítomné.

Do kasáren dorazily hned tři skupiny příbuzných. První z nich má aktuálně příbuzné na vojenských operacích v Mali, další v Afghánistánu. Zbylá skupina se na odlet svých blízkých teprve připravuje.

„Hlavním cílem Komise pro rodinu je potkávání s rodinami. Mohou se ptát na otázky a dozvědět se, s čím jim můžeme pomoct," uvedla členka komise Kateřina Ramil.

„Můžeme například pomoci i s daňovým přiznáním," uvedla. Samotnou komisi tvoří zhruba desítka členů včetně kaplana, právníka či psychologa. Aktuálně například připravuje na odjezd rodiny vojáků, kteří se chystají na misi do Afghánistánu.