Hlavní přednáška k 50. výročí existence hvězdárny je na programu 21. dubna v 18 hodin. Má na téma Časové smyčky v literatuře, ve vědě a ve filozofii.

Prvopočátky hvězdářských dalekohledů v Prostějově sahají do poválečného období. Už tehdy se skupina nadšenců okolo Adolfa Neckaře, zakladatele dnešní hvězdárny, rozhodla vystavět první pozorovatelnu.

Její snahu sice přibrzdily únorové události v roce 1948, ale o pár měsíců později, v době, kdy byly hvězdárny pouze v Praze a v Brně, se už na střeše školy na Husově náměstí objevila kupole, kterou můžete dnes vidět v Kolářových sadech.

„Do kupole pak nainstalovali dalekohled, který vyrobil zdejší Agrostroj,“ líčí Jiří Prudký, dlouholetý ředitel Lidové hvězdárny. „My astronomové přitom máme docela kruté požadavky co se týče konstrukce a mechanických vlastností.

„Jakákoliv výchylka byť na jediném zubu ozubeného kola je fatální. A když si uvědomíme, že v Agrostroji byli zvyklí dělat na tolerance pro zemědělské stroje, tak odvedli naprosto obdivuhodnou práci,“ smeká Prudký klobouk před svými předchůdci.

„Když přijde znalec a hledá na našich dalekohledech štítek Carl Zeiss Jena, tak mu řekneme, že pokud by tam vůbec nějaký štítek byl, tak na něm stálo Made in Agrostroj,“ usmívá se.

Ze školy na role

Zázemí ve školní budově se po dvou letech ukázalo jako nevyhovující. „Stejná skupina lidí, vedená Adolfem Neckařem, vybrala místo, kde stojí hvězdárna dodnes. Tehdy tady byla role a les. Role patřila nějaké Brňance, která ji nechtěla prodat,“ popisuje Prudký přesun hvězdárny na její dnešní místo.

„Dlouho jsem hledal v archivu, až jsem našel listinu, podle které ji nakonec prodala městu Prostějov za 100 tisíc Kčs,“ poukazuje ředitel na tehdejší poměry vpravdě astronomickou cenu pozemku.

Hodně neobvyklá byla i tvorba projektu a následně samotná stavba. „Projekt udělal pan Igor Chudožilov a inženýr Arnošt Veselý, a to naprosto nezvyklým způsobem, protože ho vytvořili z krabiček od sirek. A podle toho, jak se hvězdárna živelně stavěla, tak se jednotlivé krabičky mohly posunovat, bylo to nesmírně variabilní,“ osvětluje Prudký.

„Ve stavebním povolení stálo, že se hvězdárna postaví z nadšení lidu, v takzvané akci Z. Takže se stavělo tak, že někdo přinesl starou cihlu, někdo kus traverzy. Tehdy navíc byla v Prostějově stavební průmyslovka, jejíž studenti sem chodili na praxi.“

Nadšený lid sice stavěl ze všech sil, záhy se ale objevily první právní problémy. „Přišlo se na to, že se buduje bez stavebního povolení. O to sice bylo požádáno, ale nebylo vydáno rozhodnutí. Hrozila obrovská pokuta asi 300 tisíc korun a tak se stalo, že od roku 1953 do roku 1956 stavba zamrzla.“

Po oficiálním nabytí stavebního povolení už ale dostavbě hvězdárny nic nebránilo. „Začalo se znovu s tím, že termín dokončení měl být v roce 1962. Jenže přišel 12. duben 1961 a Gagarinův let do vesmíru,“ vysvětluje Prudký, jak došlo k uspíšení uvedení hvězdárny do provozu.

„Lidé byli strašně zvědaví a chtěli o tom slyšet něco víc. Gagarin tak způsobil to, že přednášková činnost začala v ještě nedostavěné hvězdárně. Proto si připomínáme padesáté výročí, je to padesát let od zahájení činnosti,“ uzavírá historii stavby prostějovské chlouby.

Šestnáct tisíc lidí za rok

Za padesát let provozu se prostějovská hvězdárna proměnila ve skutečnou vzdělávací instituci. Zajímavostí je, že po celou dobu se této činnosti věnuje pouze tandem dvou lidí.

„Na úplném počátku to bylo třeba sedm přednášek do roka mimo pozorování dalekohledem. Nyní máme situaci úplně opačnou. V průběhu roku přijde 600 návštěv, které vedeme do přednáškového sálu a 150 večerů v roce věnujeme pozorování,“ vypočítává Prudký.

„Návštěvnost osciluje mezi 15 a 16 tisíci lidmi za rok. Těm se věnují odborní pracovníci hvězdárny, tedy paní Božena Černohousová a já,“ dodává.

Spektrum nabídky hvězdárny je velmi široké. Kromě klasického pozorování hvězdné oblohy, Slunce a přednášek pořádá také hudební večery, výstavy, pořady pro školy, s nimiž dokonce vyráží přímo za žáky, exkurze či letní školy. Mladým astronomickým nadšencům nabízí dva zájmové kluby. Hvězdárníček je pro děti do deseti let a klub Gemini pro mládež do dvaceti.

Hvězdárna přitom nezanedbává ani zkvalitňování technické vybavenosti. „V tomto týdnu jsme koupili moderní dalekohled na pozorování Slunce, teď ho s mechanikem dáváme dohromady,“ říká šéf hvězdárny Prudký.

K narozeninám planetárium?

O zásadní modernizaci ale sní. V jeho plánech je přitom spojená s planetáriem, kde by lidé sledovali umělou hvězdnou oblohu na sférickém stropě. A to pohodlně jako v kině. „Na jeho realizaci by bylo potřeba asi padesát milionů, z toho pětadvacet na zařízení a pětadvacet na stavbu,“ počítá.

S tak velkou částkou ale u odpovědných osob naráží. „Když na toto téma začnu mluvit, tak si politici a ekonomové myslí, že jde o jednoúčelové zařízení.

Já zase říkám, že image Prostějova i kraje by to povzneslo,“ tvrdí Prudký s tím, že planetárium má daleko širší možnosti využití.

„Je to místnost s fantastickou akustikou, pod umělými hvězdami se běžně dělají úžasné koncerty a to nejen vážné hudby. Mohou tam při relaxační hudbě cvičit jogíni. Technika je navíc na takové úrovni, že je to prostora jako stvořená pro nejrůznější konference nebo prezentace firem,“ přemítá ředitel.

Planetárium by navíc návštěvníkům nabídlo jedinečný zážitek. „Dnes už se jedná téměř o virtuální realitu. Přistáváte na Měsíci s pocitem, že písek kolem vás víří, slyšíte zvuky ze všech stran. Poučení se vám dostane formou show.“

Prostějovská hvězdárna by stavbou planetária získala zcela nový rozměr. „Veřejnost si zaslouží, aby tady planetárium bylo,“ míní Prudký. „Navíc by to byl turistický magnet,“ dodává. K padesátinám by to byl krásný dárek, nemyslíte? (mad)