Vladimír Hučín strávil za minulého režimu čtyřicet měsíců ve vězení a bezmála dvě desítky let bojoval za očištění svého jména.
Nejprve chodil k rehabilitačním procesům, v nichž usiloval o zrušení rozsudků z dob komunismu, kdy i ozbrojen bojoval proti režimu a estébákům.
Až Ústavní soud vloni v jeho kauze rozhodl, že ozbrojený odboj proti totalitě byl legální, což Hučínovi otevřelo cestu k úplné rehabilitaci. Neskrývá obdiv k Mašínům.
Po listopadu 1989 nastoupil Hučín na doporučení Konfederace politických vězňů k Bezpečnostní informační službě. Zabýval se hlavně levicovým extremismem na severu Moravy. Policie jej v devadesátých letech obvinila hned ze sedmi trestných činů.
Levicový extremizmus měl jako důstojník BIS zveličovat a službu zneužívat ve svůj prospěch. Nakonec ale soud veškerá obvinění zrušil a Hučínovo jméno očistil.
Hučín nadále otevřeně vystupuje proti lidem zapleteným s komunistickou tajnou službou.
Například se přidal k těm, kteří usvědčovali komunistického poslance Josefa Vondrušku z toho, jak měl jako bachař v 80. letech v Minkovicích šikanovat politické vězně.
Kritizuje poměry v Konfederaci politických vězňů.
Kandidoval do Senátu za Prostějovsko a Přerovsko.
play_fill
