V aktuální verzi, kterou zveřejnil i na internetu, je několik důvodů, proč by se k decentralizaci mělo přistoupit.

„Občané z okrajových částí města by měli větší možnost zapojit se spolurozhodování. Samospráva by se k nim přesunula blíže," uvádí se v něm například. Poukazuje se také na to, že by se tímto krokem zabránilo odtrhávání předměstí.

„Současné osadní výbory nemají žádné pravomoci. Navíc jsou do nich jednotliví členové vybíraní městem a ne volení," dodal Martin Hájek.

Naráží tak na tři osadní výbory, které na území Prostějova existují. Jeden má na starosti Vrahovice s Čechůvkami, další trojici západních předměstí – Krasice, Domamyslice a Čechovice. Poslední by pak měl řešit záležitosti týkající se Žešova. Právě na tyto tři městské části a zbytek Prostějova by podle Martina Hájka mělo být v budoucnu město rozdělené.

Je to zbytečné, míní Pišťák i Rašková

Oslovení koaliční politici se k návrhu staví spíše skepticky.

„Je to podle mě zbytečný krok. Zvýšil by výdajovou stránku rozpočtu. Může se diskutovat o tom, jak se plní požadavky okrajových částí města," vyjádřil svůj názor odstupující primátor Miroslav Pišťák.

Podobně návrh, nad kterým na podzim mohou zastupitelé diskutovat, zhodnotila také první náměstkyně primátora Alena Rašková.

„Myslím, že Prostějov není zas tak velký, aby se tímhle způsobem rozdělil. Z centra je to na kraj tři, čtyři kilometry. A pro čtyřiačtyřiceti tisícové město je něco takového zbytečné," řekla Alena Rašková s tím, že na problémy v okrajových částech upozorňují osadní výbory.

Záleží na detailech návrhu, říká Naiclerová

U případného hlasování o decentralizaci městské samosprávy by navíc nemusela být jednotná ani opozice. Určité pochybnosti totiž vyjádřila i lídryně prostějovského ANO 2011 Hana Naiclerová.

„Záleží na tom, jak by celá věc vypadala. Například bych nebyla pro, kdyby měli práci zastupitelů jednotlivých městských částí vykonávat lidé, pro které by to byl pracovní poměr," sdělila Hana Naiclerová.

„Na druhou stranu členy osadních výborů navrhuje rada a volí zastupitelstvo. V osadních výborech tak nemusí sedět zástupci, které by tam místní chtěli. Myslím si ale, že by to chtělo zeptat se na názor lidí," dodala.

Názor z Žešova

Například podle Jana Kleinera z Žešova by se návrh v praxi neosvědčil. Poukazuje přitom na jiné důvody než na finanční či na velikost Prostějova.

„Decentralizaci bych nedělal. Už teď se lidi nemůžou mezi sebou domluvit. Zrušil bych klidně i osadní výbory. Občas se o něco zasadí, ale efektivita zde žádná není," uvedl s tím, že přednostní by pro případné zastupitele městských částí byl především jejich vlastní užitek.

„Každý prahne jen po penězích a hledí jen na svůj prospěch," doplnil podnikatel.

Prostějov se stal statutárním městem v roce 2012. Díky tomu se událo několik změn. Starostova funkce se přeměnila na primátorskou, z městského úřadu se stal magistrát.