„Křesťané si v tento den připomínají svátek Uvedení Páně do chrámu. Uplynulo totiž čtyřicet dní od Vánoc, což byla u Židů doba očišťování ženy i dítěte po porodu. Malého Ježíška tedy přinesli rodiče symbolicky představit Hospodinu,“ vysvětlil církevní symboliku svátku historik Karel Hronek.

Co však znamenají svíce v rukou věřících?

„Ty jsou zřejmě pozůstatkem ještě starší vrstvy lidových zvyků. Staří hospodáři měli pořekadlo že na Hromnice má být půl krajíce, půl píce a půl svíce. Znamenalo to, že temné a chladné zimní období je právě v polovině. Svátek plný světel měl pro psychiku lidí v tomto období veliký význam. Jeho počátky a původní, předkřesťanská symbolika nám ale zatím unikají,“ řekl historik.

V křesťanství přijaly svíce symboliku světla Kristova, které chrání před zlými silami, démony či neštěstím.

„Hromničné svíce se zapalovaly nejen za bouřky, ale i u mrtvého či na hrobě. Měly zemřelé svým světlem provázet na cestu do věčnosti,“ prohlásil Hronek.

Svícení za mrtvé se dochovalo až do dnešní doby. Paní Aloisie Mlýnská z Kladek nevynechala jediný den, aby neměla v okně rozžatou svíčku.

„Někdy svítím za manžela, jindy za další z rodiny, nebo známé kteří už zemřeli. Pořád je za koho svítit,“ prohlásila stařenka, když zapalovala kalíšek se světlem.

Nepracovat a netančit

Na Hromnice se udržovalo množství zvyků, které souvisely s ochranou proti úderu blesku.

„Nesmělo se pracovat a už vůbec ne šít, protože jehla by mohla blesk přitáhnout. Nesmělo se klít, ani mluvit nevážně a v některých krajích se věřilo, že člověk, který bude tento den tancovat brzy zemře,“ uvedl Karel Hronek.

Ve Spojených státech amerických se vyvinul zajímavý zvyk věštění délky zimy podle chování sviště.

„Pomocí bušení vyhnali osadníci sviště z díry a podle toho, za jak dlouho zase zalezl, usuzovali na další průběh zimy,“ vysvětlil Hronek.

I staří Čechové znali pořekadlo o medvědu, který při sněžení na Hromnice boudu otvírá, je li však jasno, zavírá ji. Jasné počasí v tento den podle pranostik totiž věští dlouhou a tuhou zimu.

Den po Hromnicích slaví katolíci svátek svatého Blažeje.

„Podle legendy měl tento mučedník ze čtvrtého století při cestě na popraviště modlitbou a požehnáním uzdravit umírajícího chlapce, kterému se v krku vzpříčila rybí kost. Svatoblažejské požehnání udělované v tento den má pomáhat od nemocí, a to zejména krčních,“ prozradil historik.

Svátek svatého Blažeje byl jedním ze dvou termínů v roce, kdy dostávali svůj plat učitelé.

„Ze zapsaných vzpomínek pamětníků víme, že děti nosily do školy v jedné ruce peníze a ve druhé hrst brků, aby měl pan učitel čím psát,“ uzavřel Hronek.