„Helma je v jeskyních velmi důležitá věc. I v Lidomorně, kde jsou vysoké stropy. Je tam totiž ušlapané bláto, vlhko a bude to klouzat. Člověk se při pádu může zranit raz dva. Také je důležité jít ve větší skupině kvůli bezpečnosti. Vstup vždy hlásíme kolegům a po určité době se musíme ozvat zpět, že jsme v pořádku,“ říká po cestě zoolog ze Správy chráněné krajinné oblasti Moravský kras Antonín Krása.

Skupinu vede Miroslav Kovařík, který se monitorování počtu zimujících netopýrů v krasu věnuje už bezmála čtyřicet let. A stále ho koordinuje. Se sčítáním se začíná pravidelně v únoru.

„Moravský kras patří u nás mezi nejvýznamnější zimoviště netopýrů. V místních jeskyních v posledních letech zimuje kolem osmi tisíc netopýrů. Jejich stavy stoupají. Největší zastoupení má netopýr velký a pak vrápenec malý. To je sice kriticky ohrožený druh, ale v krasu zimuje zhruba čtyři tisíce kusů vrápenců,“ vysvětluje Kovařík.

Ve škvírách vysokých stropů

Netopýry podle jeho slov počítají v krasu s pomocí dobrovolníků na pětadvaceti místech. Jejich celkové počty pomáhají odborníkům zjistit stav životního prostředí a případně nové trendy. Jeskyně Lidomorna patří mezi malá zimoviště s výskytem jen několika desítek netopýrů chladnomilných druhů. Ti se navíc rádi schovávají ve škvírách vysokých stropů a špatně se za svitu baterky hledají. Což první minuty sčítání potvrzují. Prvního netopýra se podaří najít až zhruba po čtvrt hodině. Je to netopýr velký.

„Zatím velká bída. Ale i s tím se musí počítat. Uvidíme, jak se nám bude dařit dál,“ říká Kovařík.

Dodává, že krátké posvícení baterkou zimujícím okřídleným savcům nevadí. Nikdo se jich nedotýká ani je jinak neruší. Pokud však netopýr zimuje příliš nízko u země, může se stát kořistí například kuny lesní.

„Ta by si na něm slupla jedna dvě. V letních koloniích se pak netopýři mohou stát kořistí sov nebo sokolů,“ dodává třetí člen výpravy Radovan Mezera, který už přes deset let působí jako dobrovolný strážce ochrany přírody v Moravském krasu.

Fotogalerie: V Moravském krasu začalo tradiční sčítání netopýrů v tamních jeskyních

Ve svitu baterek se na stěnách objevují postupně dva motýli. Jde o píďalku jeskynní. Narazit můžeme i na pavouka s tajuplným jménem meta temnostní. Křižák však o pozornost nestojí a neukáže se. Po prozkoumání zhruba poloviny jeskyně začínají v notýsku Miroslava Kovaříka konečně přibývat další čárky. „Támhle. Posviť tam. To jsou černí, ne? Kolik jich je deset? Sedm, osm, devět,“ počítá Kovařík.

V Moravském krasu začalo tradiční sčítání netopýrů v tamních jeskyních | Video: DENÍK/Jan Charvát

Zhruba po hodině je hotovo. Odhady odborníka se potvrdily. Celkem se v Lidomorně napočítalo bezmála padesát zimujících netopýrů šesti druhů. Nejvyšší zastoupení měl s dvacítkou kusů netopýr černý. „Teď zamíříme do jeskyně Nová Rasovna. Tam sestoupíme do podzemí po žebřících několik desítek metrů. Někde se bude muset asi jít i po čtyřech, takže overaly a helmy se budou hodit,“ usmívá se při loučení Antonín Krása.

Ve zmíněné jeskyni pak bylo netopýrů mnohem víc. Přes sedm set kusů vrápence malého a několik jedinců dalších druhů. Se sčítáním na zimovištích v Moravského krasu mají odborníci skončit v závěru února.