„V podstatě do objevení se sinic v našich katastrech nepršelo, a je tedy absurdní, že by mohlo dojít ke splachům z polí. Kromě toho hnojení fosforečnými hnojivy je prováděno moderní technologií, takzvaným setím s přihnojením pod patu, kdy je hnojivo aplikováno při setí 5 – 6 centimetrů pod povrch půdy nebo případně zapraveno do stejné hloubky rotačními branami," zareagoval předseda plumlovského zemědělského družstva na názory, že podíl na kvalitě vody mají i zemědělci.

29. července se Povodí Moravy setkalo s obcemi nad nádrží, pracovníky vodoprávních úřadů obcí, krajskou hygienickou stanicí, státním pozemkovým úřadem a vodohospodáři.

„Na společném jednání jsme se domluvili na urychlení odstraňování fosforu z odpadních, a tím i povrchových vod," řekl generální ředitel Povodí Moravy Jan Hodovský.

Starostové podle mluvčí Povodí Moravy Gabriely Tomíčkové na setkání přislíbili, že obce v nejbližších měsících zahájí, či v některých případech dokončí, výstavbu kanalizací, čističky odpadních vod i dostavbu či zprovoznění chemického odstranění fosforu z odpadních vod.

Budování kanalizace

Novou kanalizaci a vodovod například budují dělníci od začátku července v Soběsukách a Žárovicích.

„Práce začaly 1. července a stavba by měla být dokončena na konci června příštího roku. Cena stavby je celkem 49 milionů korun," informoval starosta Plumlova Adolf Sušeň.

Vodovod tu vybudují v místě přívodu od Ohrozimi v Soběsukách, Žárovicích a Hamrech a hloubkovou kanalizaci v Soběsukách a Žárovicích.

Různé názory na splachy z polí

Starosta tehdy dále dodal, že na znečištění mají vliv i splachy z polí.

„V současné době už u nás v Soběsukách, Hamrech, Žárovicích a Plumlově probíhají pozemkové úpravy," doplnil na začátku srpna starosta Adolf Sušeň.

Zemědělci splachy půdy, o kterých se obecně hovoří v souvislosti s kvalitou vody v přehradě, odmítají.

„Nikde jsme letos nezpozorovali splachy z půdy a odplavení ornice v množství 5 – 6 centimetrů už vůbec nepřicházelo v úvahu. Náš zájem je hnojit tak, aby hnojivo bylo beze zbytku využito rostlinami," dodal předseda družstva.

Splachy na polích ale lidé jinde nad přehradou zpozorovali.

„Jel jsem minulé pondělí mezi Krumsínem a Křenůvkami. Na zvlněném poli se objevilo koryto o šířce asi dvacet metrů, kterým valila voda s hlínou do blízkého potoka. Po průtrži mračen to bylo tak silné, že došlo i k částečnému poničení mostu," sdělil Jan Vyroubal s tím, že vlastně voda z potoku Kleštínku teče do přehrady.