Při té příležitosti mu lidé hlásí z různých koutů Prostějovska nálezy náhrobních kamenů, jenž se kdysi nacházely na dnes již neexistujícím židovském hřbitově. Poslední úspěch zavedl Tomáše Jelínka do Seloutek.

„V lednu jsme dostali další úlomky náhrobků ze Seloutek od dárce, který nechce být zveřejněn. Jeho dědeček původně použil náhrobky ke stavbě hospodářských budov," prozradil.Lidé objevili další více než sto let staré židovské náhrobky. Další pak odborníci vyluštili.

I přesto, že se stejně jako v řadě dalších případů jedná pouze o úlomek, leccos z něj přesto historici a další odborníci dokážou vyčíst. Často jsou také přímo schopni určit, kde přesně se místo posledního odpočinku nacházelo.

Cenné nálezy

„Dle prvotní prohlídky nálezů se nám podařilo určit náhrobek Cheiky Kohnové neboli Cheiky Kohn, který jsme nalezli díky plánku hrobů i na dobové fotce," pokračoval Tomáš Jelínek.

V případě tohoto náhrobku se zachovalo i písmo, které ženu provázelo na její poslední cestě. Dodnes se tak dá určit, že zemřela v roce 1886, když jí bylo sedmdesát osm let.

Další náhrobky se naopak podařilo vyluštit. Už dříve totiž s pomocí místních zjistil Tomáš Jelínek a zástupci muzea části židovských náhrobků v Žešově. Nyní už je tedy zřejmé, že náhrobek označoval místo spočinutí Julie Perschak. Nejedná se však o jediný pokrok.

„Aktuálně také hledáme firmu, která by v Drozdovicích mohla další náhrobky vyzvednout ze zahrady a nahradit je dlažbou. Majitelé zahrady nám odpověděli na dopis. Chtějí předložit nabídku, začali s námi zkrátka jednat," sdělil Tomáš Jelínek.

Přitom v minulosti Prostějovský deník informoval, že část vlastníků pozemku nechce o výměně ani slyšet.

Máte náhrobek na zahrádce? Ozvěte se

Společnými silami Tomáše Jelínka, prostějovského muzea, Deníku a samotných nálezců se zatím podařilo objevit několik desítek náhrobních kamenů. Organizátoři pátrání přitom odhadli, že by jich mohlo být i kolem dvou tisíc.

„Důvodem, proč někteří lidé takový nález neoznámí, určitě může být, že se tím prostě nechtějí chlubit. Nebo se jim třeba jen nechce. Nepovažují objevení a zachování náhrobků za kdovíjak důležité," řekla Marie Dokoupilová z prostějovského muzea.

„Další lidé pak ani nemusí vědět, že na svém pozemku něco podobného mají," doplnila.

Připomněla tak případy, kdy po desítkách let majitelé zjistili, že zahradní cestičky nejsou vyspravené obyčejnými kameny.

Náhrobky významných osobností

Na bývalém židovském hřbitově navíc byly pohřbené i v té době významné osobnosti. Jednou z nich byl například lékař a učenec Gideon Brecher, jehož dílo lze dodnes najít například ve Vědecké knihovně v Olomouci. Stejně se zde nacházely náhrobky několika prostějovských rabínů či rodiny Hamburgerovy. Náhrobní kámen jedné z příslušnic rodiny podnikající ve sladovnictví, Kati, už byl loni objevený.

Pátrání po střípcích prostějovské židovské historie bude mít hned několik vyústění. Zatímco už je jisté, že od druhého června na dva měsíce bude pořádat Muzeum a galerie Prostějov výstavu zaměřenou na židovský hřbitov, nálezy jeho částí i život židů ve městě, další cíl už tak jasný není.

Část představitelů židovské obce totiž požaduje o zapsání bývalého hřbitova mezi kulturní památky. Podle jejich plánů by se navíc mělo místo pietně upravit.

Obě strany, magistrát i Tomáš Jelínek, potvrdily, že jednání už začala. Konečný výsledek však zatím není.

„Zatím schůzka ohledně pietní úpravy místa bývalého hřbitova naplánována není," potvrdila mluvčí magistrátu Jana Gáborová.