Hledači našli u Olšan bronzový poklad. Podívejte se

„Chodíme s detektorem pravidelně, ale tohle byla náhoda. Kamarád našel stříbrnou minci, tak jsme se sem přišli znovu podívat,“ popsal cestu k nálezu student Miroslav Popelka. Z hlíny pak začali vytahovat jednotlivé bronzové předměty roztahané zemědělskou technikou na ploše tří set čtverečních metrů.

Rukama mladých amatérů prošla postupně bronzová dláta, šperky, části tepaných nádob, jehlice ke spínání oděvů a spousta zlomků bronzových srpů.

Zavolali archeologa

To už začali tušit, že nepůjde jen o obyčejný nález. Na místo se vrátili s dokonalejší technikou a přivolali archeologa.

„Podařilo se jim najít i místo původního uložení věcí, totiž dno keramické nádoby na němž leželo ještě několik bronzů. Jedná se o takzvaný zlomkový depot, který obsahuje právě části zničených či poškozených věcí. Celkem čítal 88 předmětů o váze 3,5 kilogramu,“ uvedl Pavel Fojtík z prostějovského pracoviště Ústavu archeologické památkové péče.

Odborníci se tak dostali k poměrně výjimečné situaci, kdy se podařilo nejen zachytit prakticky kompletní nález depotu, jak archeologové bronzovým pokladům říkají, ale i místo a způsob jeho uložení.

„Nádoba i sám depot byly samozřejmě rozorány, proto jsme velice rádi, že se nám jeho původní polohu podařilo zdokumentovat,“ liboval si Fojtík. Podle něj pochází nález z mladší doby bronzové. Předměty uložené u Olšan byly tedy vyrobené asi před třemi tisíci dvěma sty lety.

Přestože je podobný nález ojedinělý, nebyl u Olšan zcela neočekávaný. „Jde o třetí depot v tomto katastru. První náležel únětické kultuře a je tedy mnohem starší než současný nález. Druhým byly dvě jehlice, které už spadají přibližně do stejné doby, možná jsou o málo starší,“ vysvětlil archeolog s tím, že nedaleko nálezu je známo sídliště pocházející ze stejného období.

Zodpovědní hledači

Záchraně nálezu napomohla především zodpovědnost hledačů.

„Taková věc patří jednoznačně do muzea. Proto jsme také zavolali archeologa. Myslím, že takhle by měli postupovat všichni. Mnohé předměty končí někde doma nebo se dokonce prodávají do zahraničí. Sami sebe tím ale okrádáme o kulturní bohatství,“ říká Miroslav Popelka.

Poklady v půdě

Obdobné poklady ukládali lidé do země odjakživa. Kromě bronzu nebo cenných kovů zakopávali pravěcí obyvatelé Evropy například kamenné sekery nebo kolekce keramických nádob. Nejznámější a pro odborníky nejzajímavější jsou však právě depoty bronzové. Lze totiž velmi přesně určit jejich stáří a následně pak datovat další nálezy.

Lidé v Pravěku ukládali svůj majetek z mnoha důvodů. Snaha ukrýt své cennosti za různých válek přitom nemusela patřit k nejčastějším. „Jednou z možných variant, která se u podobných nálezů dříve předpokládala, je, že šlo o sklady potulných kovolitců. Tato koncepce se dnes však téměř opustila a jako nejpravděpodobnější se jeví funkce pokladu jako obětiny,“ říká archeolog Milan Salaš z Moravského muzea v Brně, do jehož specializace nálezy bronzových pokladů spadají.

Právě rozlámání a zničení předmětů může symbolizovat jejich „umrtvení“ a tedy přechod do světa „na druhé straně“. Poklad mohl být určen nejen božstvu, ale i zemřelému, jemuž měl usnadnit život v zásvětí.