„Střížova lípa stojí v blízkosti domu, ve kterém bydlel Josef Stříž. Ten byl v letech 1923 – 1943 starostou Vrahovic a od roku 1945 do roku 1948 předsedou MNV. Pod jeho vedením se obec velmi rychle rozvíjela. Například byla postavená radnice, rozšířená škola nebo byly postaveny betonové mosty přes Romži a Hloučelu. Také se velmi angažoval v pomníku obětem první světové války, byl velmi schopný organizátor a uměl spojovat lidi. Pamětníci vzpomínají, že ve stáří sedával pod lípou a kouřil tabák ze své dlouhé dýmky," nastínil historii patnáct metrů vysoké velkolisté lípy Tomáš Peka ze Spolku za staré Vrahovice.U osmnáct metrů vysoké lípy obecné stávala socha blahoslaveného Jana Sarkandera z osmnáctého století. Nyní patří strom mezi památné.

Druhým památným stromem je osmnáct metrů vysoká lípa obecná, u které stávala socha blahoslaveného Jana Sarkandera z osmnáctého století.

„Socha Sarkandera stála od lípy zhruba padesát až sto metrů. Na počátku osmdesátých let minulého století sochu vyvrátily kořeny stromů a ona se převrátila. Poté ji jeden z místních odvezl do Prostějova, kde se měla rekonstruovat. K tomu však nakonec nedošlo a socha putovala na vrahovickou faru, kde ji přivezl pan Měchura," vylíčil předseda spolku.

Zároveň dodal, že v minulosti byla okolo stromu točna, kde se vyhýbali sedláci pracující na poli.

„Bývalo tam i posezení, kde zemědělci mohli poobědvat, když měli pauzu. Starý pan Nečas vzpomínal na to, že tam opékali špekáčky," doplnil Tomáš Peka s tím, že místo si žije svým vlastním životem. „Chodí tam lišky, divočáci i srnci," usmál se.

Místo bylo v padesátých letech vyhlášeno chráněnou přírodní památkou.

„Rostla tam vzácná bylina. V tu dobu tam rostla pouze tráva, kterou lidé pravidelně sekli. Po vyhlášení chráněnou památkou se však o místo přestali starat, invazivní rostliny tak přehlušily vzácnou rostlinu, časem tam vznikl keřový porost a území ztratilo na významu," řekl nadšenec, který by místu rád dal status lesního pozemku.

„Tím by mělo zajištěnou větší ochranu. Když by tady například někdo vykácel stromy, tak by je musel nahradit novými," vysvětlil.

Ani místo, kde usedlíci rádi chodí venčit svoje čtyřnohé mazlíčky, však nezůstalo ušetřeno nájezdu vandalů.

„Někdo začal kácet duby, které jsou padesát let staré a mají v průměru kolem třiceti až čtyřiceti centimetrů," povzdechl si Tomáš Peka. (ham)