Návštěvníci si mohli prohlédnout jak zmodernizované prostory, tak místa, která se od dob svého rozkvětu v devatenáctém a první třetině dvacátého století prakticky nezměnila.

„Jsem velmi ráda, že jsem mohla prohlídku absolvovat, tady ve sladovně jsem totiž strávila část svého dětství. Bydleli jsme s rodiči v jednom z bytů a tak mě zajímalo, jak sladovna vypadá dnes,“ svěřila se jedna z účastnic komentované prohlídky.

Pohnutá historie

V roce 1873 zakoupili bratři Karel a Bruno Winterové městský pivovar se sladovnou a v roce 1875 v něm zahájili provoz. Specialitou pivovaru bylo pivo „Král Ječmínek“. Pivovar byl v provozu do roku 1913, kdy se výroba zastavila. Majitelé se však nadále věnovali výrobě sladu, který v té době získal světovou proslulost a vyvážel se do všech pěti kontinentů.

V bývalých prostorách pivovaru Bruno Winter založil továrnu na výrobu knoflíků pod názvem Kornolith. Bruno k tomu v těchto prostorách zřídil výrobu marmelády a tovární zpracování ovoce a zeleniny, která fungovala mezi lety 1918 – 1943.

Sladovna byla roku 1941 arizována německým průmyslníkem Gustavem Naefekem. Bruno Winter a jeho manželka spáchali v roce 1942 před nástupem do transportu sebevraždu. Karel Winter byl zavražděn v koncentračním táboře Osvětim. Po osvobození roku 1945 byla firma jako „německý podnik“ konfiskována a byla v ní zavedena národní správa. V roce 1948 byly všechny samostatné sladovny znárodněny a začleněny pod národní podnik Obchodní sladovny se sídlem v Olomouci.

Jak se slad vyrábí?

Současný majitel sladovny Drahotín Horňák, který byl zároveň návštěvníkům průvodcem, navázal na tradiční výrobu sladu bratří Winterových.

„Naše sladovna patří mezi sladovny humnového typu, které jsou dnes už málo k vidění. Slad vyrábíme tradičním způsobem a jedná se výhradně o slad plzeňského typu. Nejdříve se nevyčištěný ječmen roztřídí podle kvality a uskladní v příjmových koších. Poté se vyčistí a nechá uležet na původních ječmenných dřevěných sýpkách. Uleželý ječmen následně putuje na máčírnu, kde se namáčí. Vodu, v níž je ječmen namočen, je třeba okysličovat," vysvětloval návštěvníkům Drahotín Horňák.

"Protože voda bude zanedlouho cennější než zlato, a i když máme vlastní studny, postavili jsme zde nově vlastní nádobu na zadržování vody. Vymočený ječmen se následně rozprostírá na humna, ve kterých klíčí. Poté se nastírá na hvozdy, kde se teplem zastaví proces klíčení. Po zchladnutí se slad odklíčí a je skladován na sladových sýpkách. Při expedici se slad vyčistí, naleští na pudrovacím stroji a je vyexpedován volně ložený nebo v pytlích,“ pokrčoval Horňák.