Ze 103 obyvatel, kteří se referenda zúčastnili, hlasovalo 58 pro zboření budovy. Ze zbývajících 43 lidí však podalo několik občanů Hrušky žádost na Národní památkový ústav, konkrétně podnět na prohlášení věci za kulturní památku. Budova totiž tvoří součást scenérie obce.

Jedním z obyvatel Hrušky, kteří hlasovali proti zboření, je Vlastimil Šplíchal.

„Nešlo vyloženě o to, aby na místě zůstala školka, chtěli jsme budovu zachovat klidně i pro jiné využití,“ vyjádřil se Šplíchal.

„Byl obeslán Národní památkový ústav, dále se budou obesílat obce s rozšířenou působností a tamní krajský úřad,“ informovala tehdy Anna Mašátová z ministerstva kultury. Ministerstvo kultury ale budovu jako kulturní památku neschválilo.

„Čekáme na nabídku společností, které by provedly demolici. Celé to ale bude ještě trvat, musí s tím souhlasit také dotčené organizace. Myslím, že letos už se to nestihne,“ sdělil starosta Hrušky David Barnet. Po demolici se však teprve uvidí, co s prostorem bude.

„Na zastupitelstvu jsme se bavili, že až to bude, tak budeme řešit, co dál. Určitě chceme zachovat park, přes který by se vystavěl chodník. Padly také návrhy, že školní zahrada by se využila na stavební parcely. Chce to ale čas,“ dodal.

Autorka: Kateřina Pětrošová