"Továrna zde stojí od roku 1820. Až do konce šedesátých let dvacátého století se zde vyráběly hadice a požární technika. Potom začala budova chátrat… Budova, která má neskutečný genius loci, si zasloužila něco jiného než demolici," ohlíží se k přelomu století Jan Pospíšil.

Nadšení živilo dlouhodobý sen.

"Myšlenka na zřízení muzea se mi v hlavě honila dlouhou dobu a vysněné se stalo skutkem v červenci roku 2000. V tu dobu se na obci a ve sboru dobrovolných hasičů sešla parta nadšenců a v krátkém čase bylo vybudováno v prostorách bývalé továrny muzeum stříkaček R.A. Smekala a 5. července roku 2000 bylo slavnostně otevřeno," vzpomíná duchovní otec muzea a pokračuje: "Nejtěžší bylo sehnat nějaké exponáty. V začátcích jsme měli pouze dvě místnosti, ale dali jsme si do vínku, že každým rokem expozice rozšíříme. Za dvacet let jsme rozšířili muzeum do vedlejšího sálu a pak ještě do dalšího a už jsme úplně plní."

Odkaz zakladatelů je vidět na každém kroku.

"Továrnu vlastnila rodina Smekalova, která pocházela z Ústína. My zde máme několik originálních Smekalových stříkaček a pokud by se někde vyskytla nějaká další, už z povinnosti pro ni místo musíme najít. Stejně tak ale neodmítáme ani techniku jiných výrobců, než aby skončila ve šrotu, tak pro ni místo najdeme," vysvětluje šikovný mechanik, kterému prošly všechny vystavené exponáty rukama.

"Většinu svých strojů jsem dovezl v dezolátním stavu a musely se restaurovat i mnoho let. Například některé stříkačky byly bez kol a to je problém. Koláře dnes v republice prakticky nenajdete."

Vystavené exponáty ukazují vývoj hasičské techniky od výroby těch nejjednodušších, ručně poháněných strojů, dále stříkaček tažených koňským spřežením až po moderní výkonné stroje s odstředivými čerpadly s pohonem benzínovými motory.