Příkladem může být Vícov. Zdejší hasiči mají k dispozici malinký domek krčící se u silnice. A v ideálním stavu podle starosty sboru Jiřího Vítka rozhodně není.

"Nemůžeme zde nechávat věci, je zde vlhko. Celkově budova není v dobrém stavu, navíc se nachází v zatáčce, takže výjezd z ní není nejbezpečnější," říká pro Deník.

Dlouho na lepší zázemí čekají také v Kostelci na Hané. Nynější vedení města problém přislíbilo řešit. Do té doby však hasiči budou mít své zázemí a náčiní na několika různých místech.

I v případě kostelecké jednotky navíc platí, že vyjíždí přímo do provozu a taktéž v zatáčce.

"Chystáme se na investice do sokolovny, hasičské zbrojnice a silnic," potvrdil pro Deník starosta města František Horák.

Jak získat finance?

Důvod, proč mnohde hasiči mají problém se zázemím, je jednoduchý: peníze.

Sbory zejména v menších obcích musí spoléhat na to, že přispěje i ministerstvo nebo kraj. A ne vždy se zadaří.

"Předloni jsme v žádostech o dotaci byli první pod čarou. Loni jsme žádali znovu. A znovu jsme skončili na stejném místě," podělil se o zkušenost Jiří Vítek. Jinde pak pomohly i soukromé firmy.

Ve Dzbelu budují

Největší pomoc ale přichází z ministerstva a od kraje. Například ve Dzbelu se díky tomu mohou těšit na novou stanici.

"Hotovou máme základní desku. Přes zimu se nejspíš pracovat nebude," uvedl dzbelský starosta hasičů Jiří Mrňka.

I do malé obce jako Dzbel nakonec směřovaly krajské peníze.

"Stavba bude stát čtyři miliony. Polovinu dalo ministerstvo s krajem. Zbytek dofinancovala obec," prozradil.

Díky veřejným penězům se daří rekonstruovat i například hasičárnu v Klenovicích na Hané.

Na Prostějovsku jsou hasičské sbory a jednotky v téměř každé obci. Do těch nejmenších pak vyjíždí jednotky z okolí. Celkově mají na svém kontě stovky zásahů ročně, kdy nejen asistují profesionálům, ale řeší i výjezdy pouze po vlastní ose. Kromě peněz se ale místy hasičům nedostává ani vděku.

"Lidi naši práci často berou jako samozřejmost," shodují se na řadě míst Prostějovska.