S kolegyní Marcelkou z redakce jsme se na něj rozhodli vyrazit, protože nás mimořádně zajímal výstup na místní dvou a půl tisícovku Kozlov (2500 dm. n. m.) a nádherný rozhled, který se z ní prý rozprostírá třemi směry na úrodnou Hanou lemovanou okolními pahorkatinami. A pozvánka nelhala. Panorama, která se před námi otevřela, by jistě nenechala chladným většinu fotografů a malířů krajinek.

Ještě před vlastním výstupem jsme se ovšem museli zaregistrovat. V místě startu u Chaty na Svodnici nás čekalo milé přivítání od organizátorů, mapka desetikilometrového okruhu s osmi zajímavými kontrolními zastaveními a v neposlední řadě pár desítek natěšených turistů.

Na trasu jsme se vydali zároveň se sympatickými manžely Müllerovými z nedalekých Doloplaz a jak se ukázalo, udělali jsme dobře. Byli nám totiž celou cestu skvělými průvodci a díky nim jsme se dozvěděli nespočet perliček o místní flóře, fauně, památkách i poměrech.

Kozlov, dalekohledy a peprné hlášky

Hned na začátku jsme společně vystoupali na legendami opředený Kozlov. Na sluncem rozpáleném vrcholku nás, jen v kraťasech, rozjuchaně vítal opálený postarší Víceměřan, který si pocucával pivko a nabízel pro lepší výhled dalekohledy a pro zábavu sypal z rukávu spoustu peprných hlášek.

Po sestupu z Kozlova jsme opustili sluneční výheň panující mezi polí a pokračovali po cestě v příjemném stínu stromů podél říčky Brodečky až k zastavení u Kamenného mostu. Odtud pak třešňovou alejí, přes vísku Poličky až k panelové nádrži a dvěma malebným rybníkům u Doloplaz. Tuto část pochodu si budeme s Marcelkou pamatovat nejen díky zajímavé přírodní scenérii a kvákání stovek kachen, ale i kvůli nevšednímu pohledu na zhruba tucet v zelené vodě se cachtajících Romů. Naštěstí se na nás usmívali.

Chutná medová včelka

U rybníčků jsme také dohonili „Víceměřickým Mexičana v širokém klobouku“.

„Dejte si se mnou včelku,“ přivítal nás s úsměvem od ucha k uchu a počastoval nás i Müllerovi kalíškem vynikající medoviny. Pokračoval s námi následně až k Doloplazskému zámku, kde nás po výstupu na věž poctil dalším kalíškem medoviny.

Kaktusová pohádka

Pak nás čekal už jen závěrečný úsek zpět do Víceměřic a na něm také poslední zastavení – prohlídka kaktusů místní pěstitelské ikony pana Zahradníčka. Před očima se nám v jeho sklenicích rozehrála doslova kaktusová pohádka, protože řada pichlavých chlapíků byla právě v plném květu. Nemohli jsme se od pohledu na ně odtrhnout, ale bříška nám už pomalu začínala zpívat a organizátory přislíbený špekáček v cíli nás lákal, proto jsme si nechali na mapku natisknout poslední kontrolní razítka a svižným krokem se vydali do místa cíle a startu zároveň, líbezné to místní Chaty na Svodnici, kde jsme u ohně, jídla, pití, tomboly a dětských soutěží bilancovali s desítkami ostatních turistů letošní nadmíru vydařený ročník pochodu.

Vyrazíte příští rok také?

Pár střípků z pochodu

Prostějovský deník|Propagujte i svojí stránku