Tradiční hodové oslavy v obci odstartovala v sobotu svým večerním vystoupením hudební skupina Yantar z Olomouce s místní zpěvačkou Danielou Zapletalovu v čele.

Pískal starosta

„Na pondělí jsme pro návštěvníky přichystaly sportovní odpoledne naplněné nohejbalovým a fotbalovým turnajem. Zápas, který se teď zrovna hraje, soudcuje náš starosta. Takže i jeho můžete vidět v akci,“ prozradila s úsměvem jedna z organizátorek.

„Já se těším spíš na večer. Na řadu přijde ABBA revival a po něm, kdy se muzikanti hodí do civilu i vystoupení kapely Peter´s Music. To bude nářez,“ doplnil organizátorku Michal Přecechtěl z Doloplaz.

„Mysleli jsme i na děti. Ti se mohou vyřádit třeba ve skákacím hradě nebo si užít projížďku na koni,“ pokračovala organizátorka.

Koňácká epizoda

Kousek od ní chlapeček rajtující na poníku právě křičel na zaraženou malou blondýnku: „Heč, já už jedu potřetí.“

Opodál stojící maminka Aneta svého Honzíka trošku zchladila: „A možná naposledy miláčku. Mělo by se dostat i na ostatní děti.“ Potom se s pochvalou obrátila na majitelku koní Ivanu Držálkovou z Vitčic, která spolu se svou dcerou a kamarádkou děti na koních provázela. „Jsem moc ráda, že tu s koníčky jste. Pro děti je to opravdu zážitek, těšili se celý týden,“ nechala se slyšet.

Prohlídka v betonárně

Děti i rodiče tedy měli o zábavu postaráno a komu chybělo něco nevšedního, mohl vyrazit na prohlídku místního závodu ŽPSV produkujícího betonové pražce a drobné betonářské výrobky jako je třeba zámková dlažba či obrubníky.

„V osmdesátých letech tu pracovalo kolem tři sta třiceti zaměstnanců. Jelo se na dvou linkách ve dvousměnném provozu a vyrábělo se přibližně patnáct set pražců denně. V současnosti tu má práci zhruba sto třicet lidí a vyrábí se na jedné lince kolem tří set dvaceti pražců denně,“ shrnul fakta průvodce Václav Zbořil, který v závodě působí jako vedoucí obchodního oddělení.

Tatínky při prohlídce nejvíc zajímaly prapodivně vyhlížející stroje v jednotlivých halách, dětem se nejvíce líbily malé vozíky na kolejničkách, na kterých se mohly krátce sklouznout a maminky v podpatkách hlavně dávaly pozor, aby se někde neušpinily nebo nedejbože neupadly.

Pražce pro koridory

Všichni však se zaujetím poslouchali svého průvodce. Ten přidal záhy další perličku. „Jsme v České republice a na Slovensku jediným výrobcem přibližně sedmnácti set druhů výhybkových pražců. Exportujeme je třeba i do Bulharska nebo do Srbska. Hlavní část pražců však nachází využití při stavbách železničních koridorů u nás. Jsme tak hodně závislí na státních zakázkách. Těch je teď méně, proto i odbyt je nižší. Zato je na tom prozatím dobře produkce drobných betonářských výrobků, které využívají pro své investice třeba obce,“ nechal se slyšet.

Důchodcovská vložka

Prohlídku doplňovali svými bonmoty dva bývalí zaměstnanci v požehnaném věku.

„Mají tu nějak málo písku, to za našeho působení jich tu byly hory,“ zmínil se jeden z nich.

Druhý se ho otázal: A co jsme vůbec v této hale před dvaceti lety vyráběli? Já si to už nějak nepamatuju.

„Přece betonové závlačky,“ odpověděl bystře směrem k němu i ostatním jeho kolega.

„To, o čem ti dva mluví je pro mě španělskou vesnicí,“ reagoval na jejich rozhovor jeden z mladých návštěvníků. A uhodil tak nechtěně trošku hřebík na hlavičku. Závod v Doloplazech a potažmo s ním i celou ŽPSV totiž vlastní španělská stavební společnost OHL group.