„Rozdělili jsme účastníky akce na skupinky a vyslali je všemi možnými směry podél řeky,“ zmínila se pracovnice Irisu Eliška Valentová na základním stanovišti dobrovolníků u občerstvení U Abrahámka.

„Nepořádku je tu letos po zimě tolik, že jsme museli zajet pro další pytle,“ dodala.

Podél Hloučely se mezi tím už odehrával lov na odpadky.

„Našli jsme starý spacák, boty, kus topení a spoustu sklenic,“ halekala od vody například skupinka školáků z Vrbátek.

Při sběru odpadků se museli mít dospělí i děti na pozoru, protože pod stromy mohli narazit i na nebezpečné věci třeba v podobě použitých injekčních stříkaček.

„Na začátku akce nás před nimi pracovníci Irisu varovali,“ nechal se slyšet Svatopluk Hudeček z Přerova, který se svou dcerkou Adélkou sesbíral na břehu plný pytel skelné vaty a plastových lahví.

Mezi dalšími úlovky dobrovolníků se objevovaly i takové skvosty jako poklice od aut, pneumatiky, molitanové matrace nebo plínky či kusy rozbitého počítače.

Na děti čekala i zábavná stezka

Po skončení úklidu si mohli všichni, kdo do lesoparku zavítali, vyzkoušet své znalosti a dovednosti na zábavné stezce, kterou pro ně pracovníci Irisu v lesoparku připravili.

„Mezi zvířata žijící u Hloučely nepatří vlk,“ pravil zamyšleně klučík řešící jeden z obrázkových úkolů pověšený na stromě. Kousek opodál hledaly dvě dívky ukrytá slova ryb ve větách. „Našly jsme lososa a kapra,“ pochlubily se. Dvě maminky s kočárky se u dalšího stanoviště nemohly shodnout, do kterého moře teče voda z Hloučely. „Přece do Černého,“ poradil jim s úsměvem chlapec procházející kolem.

Na stezce však na účastníky čekaly nejen kvízové otázky s tematikou přírody, ale i řada aktivit. U vodníka tak například lovili z louže po tání za pomoci prutu odpadky nebo si u řeky mohli zkusit sestrojit dřevěný mlýnek a následně poslouchat, jak ve vodě pěkně klape. (rok)