„Pro všechny územní rozpočty bude platit povinnost mít výši dluhu nikoliv v závislosti na hrubém domácím produktu, ale v závislosti na objemu příjmů za poslední čtyři roky. V případě překročení tohoto limitu budou povinny svůj dluh snižovat o 5 %, z toho rozdílu skutečného dluhu vůči limitu, který bude stanoven. Pokud si tak nebudou počínat, pak stát zadrží příslušnou částku výnosu z daní," vysvětlil ministr financí Miroslav Kalousek.

U měst a obcí by výše dluhu neměla přesáhnout částku rovnající se šedesáti procentům jejich příjmů za poslední čtyři roky. Tento limit však pro drtivou většinu měst či obcí neznamená žádný problém.

Prostějov je v klidu

Například Prostějova se zadlužení v podstatě netýká.

„Nemáme sice pokaždé vyrovnaný rozpočet, ale vždy, když bylo třeba pokrýt schodek, zvládli jsme to z vlastních finančních rezerv. Město Prostějov má zůstatek jediného bankovního úvěru, který jsme si museli kdysi vzít jako podmínku pro udělení státní dotace na budování kanalizace. Zbývá nám doplatit asi jeden milion korun, což je při sedmisetmilionovém rozpočtu města částka v podstatě zanedbatelná," popsal situaci prostějovský primátor Miroslav Pišťák.

Konice to zvládne

Právě budování kanalizací stojí za zadlužením většiny sídel na Prostějovsku. Větší města či obce už ji musí mít, ty menší mají termín do roku 2015. Dotace však poběží jen do příštího roku, a tak jen málo samospráv s výstavbou otálí.

„Kanalizace musela být, tak jsme si vzali úvěr. V současné chvíli nám zbývá zaplatit necelých dvacet osm milionů," spočítala vedoucí finančního odboru v Konici Jitka Vrbová. Podle ní je nutné pro hodnocení výše dluhu upřesnit, co všechno se do příjmů počítá.

„Předpisy budou muset stanovit například to, zda se do výše příjmů počítají i dotace. Ty se v současné době pro některé účely započítávají a pro jiné ne. Podobně je tomu i s dalšími složkami rozpočtu," upozornila Vrbová. Rozdíl jen mezi letošním a loňským rozpočtem činí na dotacích asi sto milionů.

„Zkreslovaly to peníze na kanalizaci. Pokud bychom odečetli všechny příjmy z dotačních peněz, tak máme na příjmech asi třicet milionů ročně," vysvětlila Vrbová. Koničtí, i když bojují se splácením, se tak nemusí bát, že by je kvůli dluhu navštívili ministerští úředníci.

Zlá krev v Mořicích

I daleko menší dluhy však dovedou v obci nadělat zlou krev.

„Máme vysoký dluh, více než tři miliony, a zastupitelstvo si v této situaci rozdává odměny. Ta nejvyšší byla pro starostu, třiatřicet tisíc. Myslím si, že v tak zadlužené obci je to nehoráznost hrubého zrna," stěžuje si na poslední rozhodnutí vedení Mořic zdejší opoziční aktivista Martin Obruča.

Starosta Jaroslav Knap však odmítá, že by s financemi špatně hospodařil.

„Peníze jsme si museli půjčit, abychom dosáhli na dotace. Ty musíme využít, dokud jsou. Všechny prostředky šly ostatně do investic. A co se týče odměn, ty byly pro každého ve výši jeho měsíčního platu. Není to pravidlo, žádné odměny jsme si nikdy nedávali. Za poslední rok se ale udělala spousta práce, lidé pracovali s obrovským nasazením a já považuji za dobré je nějak ocenit," podotkl Knap.

Mořice hospodaří se zhruba sedmimilionovým rozpočtem a tak je i jejich třímilionové zadlužení jen zlomkem částky, u které stojí pomyslný vládní strašák. (pam)