VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Farář tiskl samizdat doma

Prostějov /ROZHOVOR/ - Farář Církve československé husitské Miloš Košíček byl před více než dvaceti lety znám nejen jako duchovní, ale také jako tiskař.

14.11.2009
SDÍLEJ:

Farář Církve československé husitské Miloš KošíčekFoto: DENÍK/Pavel Moš

Z jeho panelákového bytu vycházely samizdatové časopisy jako Teologické texty či Čtení do krosny, ale i knihy v edičních řadách Orientace a Duch a život.

Jak vlastně došlo k tomu, že jste začal tisknout samizdat?

Když jsem před třiceti lety nastoupil jako farář v Prostějově, objevili jsme v inventáři fary cyklostyl, který zde byl zcela legálně, ale nikdo o něm nevěděl. Když se pak ve dvaaosmdesátém nebo třiaosmdesátém přihodilo, že zavřeli Rudu Smahela a Josefa Vlčka z Olomouce, kteří tiskli, tak jsme se nabídli, že budeme tisknout my.

Kde jste tyto protirežimní texty tiskli?

Nejprve jsme chtěli tisknout tady, na faře, ale zjistili jsme, že i mezi lidmi, kteří chodí k nám do kostela, jsou udavači. Tak jsem bral cyklostyl domů a tisklo se tam. Což bylo složité, protože v domě bydlelo plno policajtů. Přišel jsem ale na to, že se v sedm hodin střídají. Takže jedni odcházeli před sedmou a ti další se vraceli až kolem čtvrt na osm. V té době jsem cyklostyl vždycky přivezl a tisklo se. Problém byl, že barvy byly hrozně cítit. Když se třeba tisklo čtrnáct dní v kuse, tak smrdělo všechno, byt i oblečení. Občas se také stalo, že si k manželce přišel některý z policajtů pro klíč od prádelny. To jsem se až divil, že na nic nepřišli. Také jsme měli těžkosti s pokaženými papíry. Z deseti vytištěných jich byly tak dva špatné. A když už máte takových papírů stoh, tak neshoří. Dát je do sběru nebo hodit do popelnice jsme také nemohli, to by nás hned někdo udal. Uvažovali jsme o tom, hodit je někde ke Hloučele, ale to jsme se báli. Nakonec to dopadlo tak, že jsme jezdili do opuštěného lomu u Hradčan a tam jsme je pálili. Přitom jsme je museli prohrabovat klackem, aby doopravdy shořely.

Jak se k vám texty dostávaly a kde jste získávali materiál?

Blány s texty nám vozili z Prahy. Barvu a papír jsme si museli obstarávat sami. S papírem byl někdy problém, protože do cyklostylu se používal silnější, osmdesátigramový a k dostání byl většinou jen sedmdesátigramový. Dělal jsem v té době pojišťováka, hodně jsem jezdil po okrese, a tak jsem věděl, co je kde na skladě. Když jsem kupoval třeba deset balíků, musel jsem nechat účet vystavit na nějakou organizaci, abych vypadal jako zásobovač. Vzpomněl jsem si, že v Senici na Hané je JZD Mírová cesta, tak jsem říkal, že je to pro JZD Cesta na Mírov. Jednou jsem paragon s tímto názvem opravdu dostal, ale raději jsem jej hned zahodil. Barva se naštěstí dala volně koupit. I se samotným cyklostylem byly někdy potíže. Občas se stalo, že jeden z kovových pásků spojujících válce praskl, a stroj pak nefungoval. A takový plech nebyl tehdy k dostání. Naštěstí jsme zjistili, že když se koupí v Tuzexu ty nejdražší sardinky, tak se z plechové krabičky dá udělat spojka.

Jak potom probíhala distribuce?

Tiskli jsme v nákladu pět set nebo tisíc kusů. To proto, že jedna blána vydržela tak těch pět set výtisků. Vytištěné věci jsme rozložili doma na stůl a pak je celá rodina skládala od poslední strany k první. Manželka je pak secvakávala k sobě. Část nákladu se vozila do Prahy. Moravu jsme si zásobovali sami. Během let se tato činnost dokonale zorganizovala a pak nám do toho přišla Sametová revoluce.

Nebáli jste se represí?

Báli. Za tyhle věci se zavíralo a my jsme měli tři děti. Byla to doba krušná, ale přece jen už svítalo. On ten listopad nespadl z nebe. Pomáhaly oběti a modlitby mnoha lidí.

Autor: Pavel Moš

14.11.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Na sjezdovce v Kladkách - 17. ledna 2018
24

V Kladkách si začínají zoufat: Není sníh, nejsou lidé ani peníze

Jak jsme žili v Československu. Ilustrační foto

Jak jsme žili v Československu. Tentokrát z Čech pod Kosířem

Cetkovský navštívil Jestřáby po vyhraném derby. Vrátí se domů?

Den po vítězství v prestižní derby s Přerovem se v kabině Jestřábů objevila zajímavá tvář.

Děti z mateřinky podpořily pejsky z útulku, nasbírali jim spoustu dobrot

V mateřské škole na Husově náměstí v Prostějově uspořádali na konci roku pěknou akci. V předvánočním čase se rozhodli podpořit opuštěné pejsky z útulku Voříšek, který sídlí v Čechách pod Kosířem.

Vylekaný chmaták a rosomáci pobláznění sněhem: prohlédněte si videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku ve středu 17. ledna 2018.

Série Zubrů končí, Jestřábi poprvé slaví

Na počtvrté se dočkali. Hokejisté Prostějova dokázali poprvé v sezoně porazit v derby přerovské Zubry. Svěřenci Jiřího Vykoukala vyhráli na domácím ledě před více něž třemi tisícovkami diváků 6:4.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT
>