Poprvé se s esperantem seznámil, když mu bylo pětadvacet let.

„Bylo to na setkání mládežníků, na které mě pozval můj kamarád. Ten se esperantu věnoval, ale to jsem tehdy ještě nevěděl. Na setkání nás přivítal zvláštním jazykem, který se hodně podobal španělštině, kterou jsem se v té době jako samouk učil," vzpomíná na rok 1986 Jaroslav Liška. Od té doby tomuto jazyku propadl.

Zájemců o esperanto ubývá

„Na setkání jsem se poprvé podíval do první učebnice esperanta, kterou napsal Theodor Kilian. Pak jsem se přihlásil na esperantský tábor a absolvoval jsem několik kurzů. Udělal jsem si i kurz pro učitele a několik let jsem dělal přednášky na středních školách a učilištích," říká Jaroslav Liška a dodává, že nyní už se vzdělávání lidí nevěnuje. Ubývá totiž těch, kteří mají o jazyk zájem.

„Tehdy bylo hodně zájemců, ale teď už to opadá. Děti toho mají na školách hodně, učí se jeden až dva cizí jazyky a hodně času tráví u počítače, takže už nemají chuť ani čas učit se dalšímu jazyku," míní učitel esperanta, kterému přešel tento jazyk do krve během dvou týdnů.

Podle jeho slov se dá jazyk naučit za dva roky.

„Na kurzu jsme se esperantu věnovali šest hodin denně a hodně jsme konverzovali, takže se člověk rychle učil. Když se bude člověk učení věnovat dvě až tři hodiny týdně, může se jazyk za dva roky naučit," míní Jaroslav Liška.

V zahraničí

Ke zdokonalení jazyka mu pomohla i mezinárodní setkání, kterých se účastnil, či písemný kontakt s jinými lidmi.

„Jezdili jsme na setkání do NDR, bývalé Jugoslávie či Maďarska. Po kurzu jsem si v esperantu dopisoval zhruba s padesáti lidmi, což mi také hodně pomohlo. Psal jsem si i s jedním učitelem, který mi vždy vracel moje dopisy opravené. Dnes se jenom chytám za hlavu, když vidím, kolik jsem tam měl chyb," říká s úsměvem esperantista.

Největší úskalí

Co pro něj bylo největším úskalím při učení jazyka?

„Nejvíc mi daly zabrat přechodníky. Je to především románský jazyk, který má nejblíže k portugalštině a španělštině," říká Jaroslav Liška, který je už řadu let členem prostějovského Esperanto Klubo. Ten už letos slaví 105. výročí a aktuálně čítá 27 členů.

„Přišel jsem do něj v roce 1986, když jsem se poprvé s esperantem seznámil. Máme tam i lidi, kteří esperanto neumí, ale chtějí ho propagovat," říká Jaroslav Liška a dodává, že ve čtyřicátých letech minulého století se učil tento jazyk i na Reálném gymnáziu v Prostějově.

Setkání v Prostějově

Letos čeká Prostějov setkání esperantistů z celé republiky.

„Od 24. do 26. října budeme v Domě služeb pořádat celorepublikový kongres Českého esperantského svazu," uzavírá Jaroslav Liška.