„Lidé, kteří si staví vlastní bydlení, začínají nově vytápět domy krbem na dřevo a plyn. Elektřinu používají pouze k přitápění,“ uvedl Pavel Hradil z prostějovské firmy, která se zabývá instalací krbů a kamen.

Trend topení dřevem potvrdili i oslovení starostové obcí. „Ve Vícově se topí především dřevem,“ potvrdila vícovská starostka Jana Rozsívalová. Oldřich Dospiva, starosta Hluchova, pak tvrdí, že asi osmdesát procent domácností v obci je připojeno na plyn, ale ti, kdo byli růstem jeho ceny přinuceni zvolit jiný způsob vytápění, používají vesměs dřevo.

Ač je dřevo v současnosti nejlevnějším zdrojem tepla, má i svá negativa. Trvá léta, než vyroste. V republice již sice vznikají plantáže rychle rostoucích topolů, na Prostějovsku se však takový projekt zatím nechystá.

Větrníky mají výhodu, že závisí jen na větru. A ten vane zejména na Drahanské vrchovině. „Lopatky větrných elektráren na vrchovině nestály loni ani jediný den, točily se pořád,“ zmínila se Iva Šťastná z firmy Eldaco, jedné ze společností, které větrníky v kopcích provozují. Eldaco jich tam chce mít ještě víc. Byznys je to dobrý, jak pro podnikatele (stát garantuje výkupní ceny), tak pro obce. Investořili jim totiž ročně vyplácí minimálně sto padesát tisíc korun za jednu elektrárnu. Přesto mají větrníky své odpůrce. „Hyzdí krajinu a dělají hluk, vír kolem lopatek stahuje ptáky,“ stěžuje si kupříkladu Antonín Aberle z Horního Štěpánova.

Ostatní alternativní zdroje energie jsou zatím v regionu popelkami. „Silážní kukuřici využívá třeba bioplynová stanice v Lešanech,“ poznamenal předseda okresní agrární komory v Prostějově Zdeněk Vykydal. Šlechtitelsko semenářská stanice Semo Smržice připravuje projekt vytápění svých prostor řepkovou slámou.

Zajímavým projektem je i solární park, který má vzniknout v Laškově. „Zpracujeme jeho ekonomickou analýzu. Park bude na celé výměře farmy, to znamená na jednom a půl hektaru,“ konstatoval jednatel společnosti Uniagris Pěnčín Zdeněk Vykydal.

Energie