Důvody, proč lidé nehospodaří ekologicky, jsou dva. „Jednak je to polohou, na Hané je totiž úrodná půda a tento druh podnikání není pro zemědělce atraktivní,“ vysvětlil předseda prostějovské agrární komory Zdeněk Vykydal.

Druhým důvodem je složitá registrace ekologického hospodářství. To potvrzuje i Blanka Hrbková, spolumajitelka ekologické farmy ve Hvozdě, kde chovají kozy, ovce a skotský náhorní skot. „Mladí se do toho nehrnou, protože je to moc složité. Administrativy po vstupu Česka do Evropské unie ubylo, ale je s tím stále práce,“ prohlásila.

Velké podniky hospodaří na Hané tak, jak jsou roky zvyklé, a samozřejmě s ohledem na zisk. „U drobných farem je otázka, zda se jim jejich činnost vůbec vyplácí,“ zamyslel se Vykydal.

Ve Hvozdě prodávají hlavně živá jehňata a kůzlata, a to zejména na chov. Zájem je velký. Protože však na Prostějovsku neexistují ekologická jatka, nemohou zvířata nechat porazit a nabízet i maso.

„Nemáme šanci finalizovat komodity přímo k prodeji,“ vyjádřila se Hrbková. Vlastní mlékárna, jatka nebo řeznictví jsou pro ekologické zemědělce finančně hodně náročné. A v normálních provozech se zvířata porážet nesmějí, podmínky výroby biopotravin jsou přísné. Jedinou možností je prodávat potraviny takzvaně ze dvora.

Dalším, kdo na Prostějovsku podniká v ekologickém zemědělství, je Hana Pojezná z Rozstání. Pěstuje hlavně léčivé byliny. „Máme dva hektary polí, a protože je sběr lístků výhradně ruční práce, víc bychom ani nezvládli,“ zmínila se Pojezná. Podle ní je ekologické zemědělství běh na dlouhou trať a daří se mu každý rok jinak.

V prostějovských prodejnách, které se specializují na biopotraviny, nakupuje převážně stálá klientela. „Od místních producentů žádné zboží na pult nebereme, v podstatě tady žádní nejsou,“ konstatovala provozovatelka jednoho z obchodů Jitka Melková.