Ukládání Kamenů zmizelých probíhalo celý den. V Kollárově ulici byly uloženy za rodinu Sonnemarkovu, na náměstí Spojenců za Josefa Bukáčka, v Rejskově ulici za Františka Foukala, U Kalicha za Jana Mládka, v Havlíčkově ulici za manžele Seligerovy a na Pernštýnském náměstí za rodinu Steinerovu.

"Kameny ukládáme na přelomu června a července, tedy v termínu, kdy právě v tomto období před 79 lety bylo donuceno nastoupit více než 1200 lidí židovského původu z Prostějovska do transportů. Drtivá většina z nich byla ve vyhlazovacích táborech povražděna, a to včetně více než stovky dětí do 15 let. Domů se vrátilo 109 občanů," připomíná předseda spolku Hanácký Jeruzalém Michal Šmucr a dodává: "Nacistické zvůli však neunikli ani členové prostějovské sokolské organizace; památku jejich tří zavražděných členů jsme si připomněli společně s prostějovskou sokolskou organizací uložením pamětních kamenů."

Zdroj: DENÍK/Zdeněk Vysloužil

Na Pernštýnské náměstí uctít památku rodiny Steinerových dorazil i izraelský velvyslanec Daniel Meron.

"Jediným proviněním lidí, které si dnes připomínáme, je skutečnost, že byli židovského původu. V celé České republice postihl podobný osud více než devadesát procent Židů. Po více než sedmi dekádách, které uplynuly od období holocaustu, je stále nutné mladým lidem připomínat, co se stalo," uvedl velvyslanec Meron, který po čtyřletém mandátu v pozici izraelského velvyslance letos končí.

V letošním roce se na ukládání pamětních kamenů podílí spolek Hanácký Jeruzalém, prostějovští Sokoli a také Statutární město Prostějov, které formou dotace uhradilo šest Kamenů zmizelých.

"Nezbývá mi při pohledu na tu práci, která se tu udělala, než smeknout. Jsme vděční, že se v Prostějově připomíná židovská minulost města," uvedl Jiří Klimeš, zástupce Federace židovských obcí České republiky.

Betonáž rekonstruovaného mostu přes říčku Romži ve Vrahovicích znemožňuje průchod chodcům i cyklistům. 1.7. 2021
Kudy na druhou stranu? Betonáž mostu přes Romži znemožňuje průchod

KDE BYLY KAMENY ZMIZELÝCH ULOŽENY?

Kollárova 7 - za Roberta, Martu a Mirjam Sonnenmarkovy (poslední adresa odkud Marta a Mirjam odcházely do transportu, celá rodina dříve žila v domě v ulici Aloise Krále 9, tehdejší Jeronýmova ulice). JUDr. Robert Sonnenmark byl advokát, dlouholetý zastupitel a člen rady města, byl také předním představitelem zdejší Židovské obce a předsedou spolku Místní skupina sionistická. Jako významný veřejný a spolkový činitel byl v rámci akce Albrecht I. zatčen a deportován (společně s dalšími jednadvaceti prostějovskými občany) 1. září 1939 do sběrného tábora do Štěpánova u Olomouce, následovalo Brno a věznění v koncentračních táborech v Dachau a Buchenwaldu a nakonec v Osvětimi-Březince, kde byl 25. listopadu 1942 zavražděn. Jeho manželka a 12letá dcera byly 8. července 1942 deportovány do Terezína, odtud do Osvětimi, kde byly 19. října 1944 zavražděny.

Nám. Spojenců 15 - za Josefa Bukáčka, zavražděného v roce 1942 v Osvětimi. Ing. Josef Bukáček byl celým svým životem a profesí spjatý s Prostějovem, byl technickým radou, ředitelem městské plynárny a vodárny. Zároveň byl členem Sokola II v Prostějově. 3. října 1941 byl zatčen a následně deportován do Osvětimi, kde byl 15. března 1942 zavražděn. Byl mu udělen Československý válečný kříž 1939 in memoriam.

Rejskova 1 - za Františka Foukala, zavražděného v Osvětimi. JUDr. František Foukal byl prostějovský advokát a člen Sokola I v Prostějově. Byl členem okresního zastupitelstva a místopředsedou Městské spořitelny. Zatčen byl v rámci tzv. akce Sokol 9. října 1941 a následně byl vězněn v Olomouci, v Kounicových kolejích v Brně a v Osvětimi, kde byl 8. března 1942 zavražděn.

Nám. U Kalicha 2 - za Jana Mládka, který zahynul v Osvětimi. Jan Mládek byl zahradník, městský zastupitel a radní. Také byl významným sokolským činitelem, členem výboru Sokola II v Prostějově i jeho starostou, nakonec byl starostou sokolské župy prostějovské. Jako funkcionář Sokola byl zatčen 8. října 1941 v rámci Akce SOKOL. Následně byl deportován do koncentračního tábora v Dachau a do Osvětimi, kde v roce 1942 zahynul. Kámen je uložen nikoliv u jeho bydliště (třída Legií 26, nyní Brněnská ulice), ale před budovou Sokola II, jehož byl členem.

Pernštýnské nám. 6 - za Maxe, Štěpánku, Josefa a Gustava Steinerovy, jedná se o prarodiče a další příbuzné prostějovské rodačky Maud Beerové. Max Steiner provozoval v domě obchod s kůžemi a ševcovskými potřebami. Byl deportován do Terezína, kde v roce 1942 zemřel, Štěpánka byla zavražděna v roce 1944 v Osvětimi, Maxův bratr Josef a jeho osmnáctiletý syn Gustav byli zavražděni v Baranoviči.

Havlíčkova 11 - za Ignáce a Annu Seligerovy, Ignác Seliger provozoval obchod s konfekcí na tehdejším Žerotínově (nyní Žižkově) náměstí č. 9. 4. července 1942 byli deportováni do Terezína a zavražděni v roce 1942 v Baranoviči.