Více než hodinu procházeli všichni přítomní sedmi hektary Kolářových sadů a diskutovali nad jednotlivými stromy a o tom, je-li nutné je skácet nebo zachovat. „Toto je nemocný strom. U něj bych doporučila obnovu,“ poukázala například na dřevinu rostoucí nedaleko dětského hřiště dendroložka
Irena Navrátilová, na niž se lidé obraceli se svými dotazy i u jiných stromů.
„Kolářovy sady přispívají ve městě k lepšímu ovzduší a děti tu mají ideální prostor ke hrám. Až když se člověk projde a poslechne si výklad odborníka, uzná, že je potřeba některé stromy vykácet a zasadit nové,“ poznamenala Marie Týnová žijící na sousedním Sídlišti svobody s tím, že jí nevadí ani dlážděná stezka pro in – line bruslaře, která se právě v parku buduje. „Pro mladé to má určitě smysl,“ dodala.
„Pro všechny, kteří se chtěli o zdejších stromech něco dozvědět, jsme nachystali naučnou stezku se sedmi stanovišti. K tomu ještě keltský horoskop a stromolezení,“ shrnula Eva Zatloukalová z Ekocentra Iris. Lidé poznávali druhy stromů podle listů, kůry nebo vyřezaného koláče z kmene. Skutečně rostoucí dřeviny pak hledali podle fotografií. Na těch ale bylo ještě listí, což všem hledání poněkud komplikovalo.
Šustění listí dokreslovalo před sobotním polednem slavnostní křest knížky Anny Švécarové Prostějovské stromy a parky. Ta se pak odpoledne ujala role průvodkyně při exkurzi v zámeckém parku v Čechách pod Kosířem.
