Dona: vietnamská firma na výzvu radnice nereaguje

Vedení radnice již dříve deklarovalo, že chce Donu zachovat. Zdůrazňuje přitom, že nová přízemní budova navrhovaná architektem se mu nelíbí. Materiál, který by stanovil její výšku, ale rada nakonec odložila.

„Po jeho schválení by nám totiž hrozilo, že se dostaneme do situace, kdy nás obviní z maření investice,“ vysvětlil prostějovský starosta Miroslav Pišťák. Radní se však shodli na tom, že musí s majitelem a jeho architektem diskutovat o využití stávajícího objektu, jenž by zůstal bez razantního zásahu.

"Dobrá vůle k jednání"

„Na náš dopis, v němž jsme žádali o přehodnocení záměru zbourat Donu, firma O.H.Y. dosud neodpověděla,“ potvrdil Pišťák, který navzdory tomu předpokládá, že: „Dobrá vůle k jednání je z obou stran.“ Podle starosty je záležitost kolem Dony složitá. O hodnotě objektu pro Prostějov hovořit nechce, připomíná jen, že investiční záměr vietnamské firmy počítá pouze s využitím přízemí. Pro další podlaží využití nemá.

Nabídne radnice za této situace vietnamským investorům finanční výpomoc, aby podpořila zachování objektu? „Ne. O tom jsme nejednali,“ konstatoval Miroslav Pišťák.

Plánovanou demolici, na niž O.H.Y. získala kulaté razítko od úředníků, obhajoval před nedávnem prostějovský architekt Petr Gottwald.

„Dona je dvacet let neudržovaná, její stav je zoufalý. Má propadlé stropy a zatečené střechy. Navíc byla postavená na konci třicátých let jako výrobní závod a tomu odpovídá i její technický a stavební stav. Jsou tam nízké konstrukční výšky, malá únosnost stropu,“ jmenoval architekt. V současné době podle něj neexistuje investor, který by dokázal naplnit něčím životaschopným hned čtyři nadzemní podlaží tohoto domu.

Z historie Dony

Objekt Dony sloužil dříve jako jeden z výrobních závodů Oděvního podniku Prostějov, kde fungovaly dílny, střihárna i žehlírna. Po přestěhování do nových výrobních prostor Za drahou, zde v polovině šedesátých let vznikl slavný zásilkový dům, kam se za nákupy oděvů (nejen z produkce OP) sjížděli lidé z celého tehdejšího Československa.

„Funkcionalistická budova na rohu Svatoplukovy a Jihoslovanské ulice byla dokončena v roce 1939. Nechal ji popstavit „prostějovský Baťa“ Jan Nehera. Tento neobyčejně schopný podnikatel dokázal během patnácti let přeměnit svou krejčovskou živnost v textilní impérium,“ popsal prostějovský historik architektury Miroslav Chytil.

Právě před začátkem druhé světové války byl Prostějov dynamicky se rozvíjejícím městem, kam si osvícení investoři zvali špičkové architekty, kteří navazovali a rozvíjeli moderní evropské trendy. Mezi ně patřil i projektant stavby Antonín Navrátil. (rh)