„Pokud by se ministerstvo kultury začalo tímto návrhem zabývat, pak by stavbu až do rozhodnutí musel chránit vlastník před poškozením či zničením,“ konstatoval prostějovský památkář Daniel Zádrapa. Památkáři k jednání o odstranění stavby bývalé oděvní továrny Jana Nehery a pozdějšího zásilkového obchodního domu nebyli ovšem přizváni.

„Objekt Dony neleží ani v památkově chráněné zóně, která končí u kláštera Milosrdných bratří. Jeho majitel jej tedy může klidně zbourat. Nemáme v tuto chvíli žádné zákonné možnosti, jak tomu zabránit,“ vysvětlila Věra Netušilová z prostějovského stavebního úřadu, který rozhodnutí o odstranění stavby vydal. Přestože návrh na zapsání do seznamu kulturních památek může podat kdokoliv, nikdo se k tomu příliš nemá. Obvykle tak činí Národní památkový ústav (NPÚ).

Stanovisko NPÚ

„Podnět může podat v podstatě každý, tedy soukromá osoba i instituce. Naše komise se schází dvakrát do roka, co schválí, posílá se na ministerstvo kultury,“ popsal běžnou praxi zaměstnanec NPÚ v Olomouci Miroslav Papoušek. O tom, že by navrhli právě objekt Dony, krajští památkáři dosud nepřemýšleli.

„O stavbě mám pouze zprostředkované informace. Obecně se dá říct, že před demolicí je vždy lepší pokusit se najít pro budovu jiné využití,“ nechal se slyšet Papoušek, který se industriální architekturou dlouhodobě zabývá. Podle jeho názoru by se o osud tohoto bezesporu zajímavého domu mělo starat město. Zda z jeho strany vzejde iniciativa, zůstává otázkou.

Názoryz radnice

„Kulturní památkou nemůže být vše. Osobně v budově Dony žádnou větší architektonickou hodnotu nespatřuji, problémem je její stav i to, že velká část interiérů není využívaná. Myslím, že demolice a nahrazení objektu moderní novostavbou místu jen prospěje. Co se týče ukázek meziválečného funkcionalismu v Prostějově, vybavím si lepší příklady, například Neherovu vilu. S její demolicí bych určitě problém měl,“ vyjádřil se šéf komise pro architekturu na prostějovské radnici Tomáš Blumenstein.

Naopak Miladě Sokolové, šéfce kulturní komise se Dona líbí a je připravená se za ni i postavit.

„Meziválečná výstavba pro hospodářské a průmyslové účely nepostrádala vedle funkčnosti také smysl pro krásu. Zároveň symbolizovala jeho majitele či uživatele. Původní sídlo oděvní firmy Jana Nehery je toho jasným příkladem,“ vyjádřila se Milada Sokolová, která přislíbila, že návrh na prohlášení Dony za kulturní památku podá na příštím zasedání rady města. Bude se konat za čtrnáct dní.

Vincenec je proti demolici

Podobný pohled na věc má autor videodokumentů o prostějovské industriální architektuře Tomáš Vincenec. Jeho slova, jimiž situaci hodnotí, jsou hodně ostrá. „Demolice Dony by podle mě byla brutálním zásahem do historického dědictví města,“ tvrdí Vincenec, který je společně se šéfem Muzea Prostějovska Miroslavem Chytilem připraven za zachování budovy Dony bojovat prostřednictvím podpisové akce. On sám však návrh na zapsání do seznamu kulturních památek podat nechce.

„Bylo by lepší, kdyby tak učinila nějaká instituce. Mělo by to vyšší váhu,“ uvažuje filmař a výtvarník Tomáš Vincenec.

Co by se dělo, kdyby někdo návrh podal?

Pokud někdo návrh podá, ministerstvo kultury se jím musí ze zákona zabývat. Zda však skutečně zahájí řízení o prohlášení objektu za kulturní památku, které by zbourání Dony zabránilo, je v kompetenci ministerských úředníků.

„Do třiceti dnů by měli řízení buď zahájit, nebo odůvodnit, proč tak neučinili,“ konstatoval Daniel Zádrapa.

Městský památkář si v této souvislosti vybavil tragický osud přerovské Komuny. „Její majitel ji nechal zbourat, přestože už řízení o prohlášení kulturní památkou bylo zahájené,“ připomněl Zádrapa.

Prostějovský deník|Propagujte i svojí stránku