„Zbourání Dony bych velice litoval. Podoba tohoto domu se hluboce vryla do paměti Prostějovanů,“ konstatoval prostějovský patriot František Král. Dodal, že od poloviny šedesátých let nakupovalo v bývalém zásilkovém obchodní domě Dona v podstatě celé tehdejší Československo.

„Tiskli jsme katalogy, které jsme rozesílali zákazníkům. Kromě Prahy si v nich listovalo celé Československo,“ vzpomíná pětaosmdesátiletý Ladislav Langer, který v obchodním domě působil od samotného jeho začátku až do roku 1986, kdy odešel do důchodu. V několikapatrové budově se v té době prodávala jak konfekce, tak textil. Její součástí byly i rozsáhlé sklady.

„Největším problémem byla expedice mezi jednotlivými patry, kterou jsme řešili pomocí promyšleného systému výtahů. Když jsem Donu opouštěl, byla v perfektním stavu. Je velká škoda, že takovým způsobem zchátrala,“ míní Ladislav Langer.

Prostějovský stavební úřad vydal povolení o odstranění stavby Jaroslavu Šikulovi, který společnost O.H.Y. zastupuje.

Šéf muzea upozorňuje

„Špatný stav budovy nepovažuji za argument, proč by se musela bourat. Demolice by měla být až nejzazším řešením. Věřím, že by se pro Donu našlo jiné využití. Pokud by se v ní například nepodařilo obnovit výrobu, mohla by dobře posloužit pro výstavbu bytů,“ míní Miroslav Chytil, historik architektury a šéf prostějovského mu­zea.

Zároveň zdůrazňuje, že se jedná o projev výjimečně kvalitní architektury z meziválečného období.

„Kdyby se zbouralo devadesát procent staveb, které ve městě vznikly v devadesátých letech, tak by to městu jen prospělo. V případě Dony mu to jednoznačně uškodí,“ dodal Chytil.

Právě před začátkem druhé světové války byl Prostějov dynamicky se rozvíjejícím městem, kam si osvícení investoři zvali špičkové architekty, kteří navazovali a rozvíjeli moderní evropské trendy.

„Budova na rohu Svatoplukovy a Jihoslovanské ulice byla dokončena v roce 1939. Nechal ji zbudovat „prostějovský Baťa“ Jan Nehera. Tento neobyčejně schopný podnikatel během patnácti let dokázal přeměnit svoji krejčovskou živnost v textilní impérium,“ popsal Chytil. Navíc ve městě panovala taková atmosféra, že si sem bohatí lidé zvali ty nejlepší české architekty,“ uvedl Miroslav Chytil. Mezi ně patřil i projektant stavby Antonín Navrátil.

Funkcionalistické stavby mizí z ulic

„Dona je navíc součástí jedinečného souboru funkcionalistických staveb, který kromě továren zahrnuje i školy, polyfunkční stavby, rodinné domy či prodejny. Jejich velkou slabinou je, že ani jedna z nich není památkově chráněná. Jejich majitelé si s nimi bohužel mohou dělat co chtějí,“ lituje Miroslav Chytil.

Jako příklad pak zmínil demolici mlékárny, která stávala v Komenského ulici, necitlivou přestavbu funkcionalistické vily od architekta Emila Žáčka ve Sportovní ulici či zničený a opuštěný Domov sester i s kaplí v areálu prostějovské nemocnice. Není bez zajímavosti, že ve funkcionalistickém stylu byla projektovaná i brněnská vila Tugendhat, která byly v roce 2002 zapsána na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Dona v historii

Dona v současnosti

Prostějovský deník|Propagujte i svojí stránku