Na Donu vydal prostějovský stavební úřad demoliční výměr. Požádal o něj vlastník budovy – vietnamská firma O.H.Y., která plánovala, že na uvolněné ploše postaví jednopodlažní objekt s prodejnami. Její záměr popudil mnoho usedlíků a nelíbil se ani odborníkům.

„Taková přízemní stavba by se hodila někam na periferii a ne do centra města,“ zhodnotil studii O.H.Y například Miroslav Chytil, historik architektury z prostějovského muzea a zastupitel za opoziční KDU-ČSL. Sám se připojil k táboru těch, kteří žádali, aby město funkcionalistický objekt Dony ochránilo.

Návrh na jeho začlenění do seznamu kulturních památek podala nakonec opoziční TOP 09. Záležitost nyní řeší státní úředníci.

„Ministerstvo kultury už zahájilo řízení o prohlášení Dony kulturní památkou. Posoudí naše stanovisko a vyslechne argumenty vlastníka. Pak rozhodne, zda objekt do seznamu památek opravdu zařadí,“ uvedl památkář Ondřej Belšík. Nechce však předjímat, zda se ministerstvo k názoru Národního památkového ústavu přikloní.

Varování a využití?

Prostějovský architekt Petr Gottwald varuje, že někdejší továrna firmy Nehera není v dobrém stavu. Podle jeho názoru neexistuje v dnešní době investor, který by Donu dokázal zrekonstruovat a posléze smysluplně využít. O loftové byty v Prostějově zájem není a pro supermarket je objekt zcela nevhodný.

„Funkcionalistická budovu na rohu Svatoplukovy a Jihoslovanské ulice nechal v roce 1939 postavit „prostějovský Baťa“ Jan Nehera. Během patnácti let dokázal svou krejčovskou živnost přeměnit v textilní impérium,“ říká prostějovský historik architektury Miroslav Chytil.

Objekt Dony sloužil také jako jeden z výrobních závodů Oděvního podniku Prostějov. Fungovaly zde dílny, střihárna i žehlírna. V polovině šedesátých let vznikl v Doně slavný zásilkový dům, kam se za nákupy oděvů sjížděli lidé z celého tehdejšího Československa­. (rh)

Prostějovský deník|Propagujte i svojí stránku