„Mám z toho velkou radost," řekl Ivan Čech, jeden z těch, kteří podpořili prostějovskou iniciativu za to, aby se domu řádových sester a ošetřovatelek alespoň trochu vrátila zašlá sláva.

„Především mám také radost z toho, že jsem se seznámil s architekty Vojtěchem Jeřábkem, Michaelem Ryklem, Petrem Vorlíkem a Jiřím Zakopalem, protože to oni dali dohromady celý projekt a dokumentaci," doplnil.

Obytný dům řádových ošetřovatelek a ženského personálu od Eduarda Žáčka je významným a svébytným zástupcem brněnské školy funkcionalismu.

Jde o dílo v českém kontextu ojedinělé, a přitom mnoha historiky neprávem opomíjené. Originálně se tu v jednom objektu kombinuje typologie bytového domu a kaple, které byly navíc navrženy významným architektem, jenž takřka dvěma desítkami svých staveb ovlivnil podobu Prostějova a jeho moderní architektury.

Domov řádových sester a ošetřovatelek v areálu staré nemocnice v Prostějově - archivní snímek

Domov sester v Prostějově na snímku z dob bývalé slávy. Foto: archiv Ivana Čecha

Úpravy v roce 1973 a návštěvy vandalů

Budova je z velké části dochována v původním stavu, a to od fasády přes dispozici až po jednotlivé technické a řemeslné detaily. Podle mluvčí Olomouckého kraje Kamily Navrátilové prošla budova v roce 1973 stavebními úpravami, protože zde měla být biochemická laboratoř. Zásahy však budovu zásadně znehodnotily.

„Tyto úpravy se týkaly přibližně jedné šestiny objektu a naštěstí podle znalců nijak nepoškodily jeho historickou hodnotu," řekl Ivan Čech.

Rád by v budově v budoucnu viděl například dětský domov nebo hospic.

„Osobně se domnívám, že je mnohem horší, že ji kraj nechal pustnout až do té míry, že do ní mohli různí nenechavci bez problémů vniknout a odnést si, co se jim líbilo," doplnil Ivan Čech.

Z výsledkem jsou spokojení i památkáři

Podnět na zařazení domova řádových sester a ošetřovatelek mezi kulturní památky podpořil také prostějovský odbor územního plánování a památkové péče.

„Z výsledku jednání máme opravdu radost," řekl vedoucí oddělení památkové péče Marek Perůtka.

„Je pravda, že objekt už není v původním stavu, ale to není dnes přece žádná dochovaná památka, a přitom o jejich historii není potřeba pochybovat. Kdysi měla budova své poslání sociálního charakteru a já si myslím, že by jej měla zase získat. Je škoda, že kraj nechal zničit celý areál staré prostějovské nemocnice, protože patřil mezi významné ukázky architektonické historie minulého století. Náklady na opravy objektu řádových sester a ošetřovatelek tak budou také kvůli tomu vysoké. Ale to je nutná daň za to, že prostory tak dlouho a bez pomoci chátraly," doplnil Marek Perůtka.

Také v projektu odborníků se hovoří o tom, že typologie stavby je dobře adaptovatelná na potřeby dnešních ubytovacích, zdravotních či sociálních zařízení. V neposlední řadě jde i o historického zástupce moderní architektury, jejichž portfolio se v Prostějově neustále ztenčuje.