Vesnici Ajigo jste již po více než dvou měsících opustila a vydala jste se na „dovolenou" do Nairobi a Mombasy. Jaká byla cesta do obou měst?

Prvně jsem se vydala do Nairobi, kam cesta trvala více než osm hodin a projížděli jsme kromě čajových plantáží i vysokými kopci s nádherným výhledem na Afriku i relativně hustými lesy. V Nairobi mě vyzvedla kolegova sestra a v jejím bytě s výhledem na národní park v Nairobi sem si užívala horké sprchy a splachovacího WC. Byl to moc pěkně strávený čas, že jsem si i o pár hodin posunula plánovaný odjezd do Mombasy.

Po dvou dnech v Nairobi jsem se přesunula do Mombasy, ale cesta tam byla opravdu náročná. Nejprve jsem musela čekat na samotný příjezd autobusu více jak dvě hodiny,a když už konečně přijel, tak se nakonec protáhla i motná cesta, což však ani řidič sám nemohl moc ovlivnit.

Ale cestování jinak proběhlo v pořádku. V autobuse jsme dokonce po evropském vzoru dostali každý láhev s pitnou vodou a byla v něm i klimatizace. Projížděli jsme minimálně kolem tří národních parků – Tsavo East, Tsavo West a Samburu. Právě parky Tsavo jsou v Keni největší. Bohužel ze zvířat jsem zahlédla jen pár zeber a hodně v dálce slony, přičemž si ale nejsem vůbec jistá, jestli to opravdu byli sloni nebo něco jiného, protože to bylo opravdu daleko.

Co mě cestou zaujalo, byla stavba nové železnice, kterou ve spolupráci s keňskou vládou budují Číňané. Vliv této země na africkém kontinentu mě sice moc nepřekvapuje, protože zdroje jako ropa a nerostné suroviny jsou tu v hojném množství, ale trochu se obávám, kam až to půjde v budoucnu. Navíc ani místní s tím, jak jejich vláda včetně prezidenta funguje, nejsou vůbec spokojeni. Dokonce kvůli tomu v různých městech protestují. Vláda však na demonstranty využívá nepřiměřené síly, takže se hovoří i o ztrátě lidských životů.

V Mombase jste pouze několik dní, co všechno plánujete navštívit?

Nejprve jsem si musela vyzkoušet, jaký je rozdíl mezi oceánem a mořem. Rozdíl tam je. Koupala jsem se zatím jen ve Středozemním moři, ale Indický oceán je slanější, teplejší a čistější než moře v některých částech Itálie. Venkovní teplota byla kolem třicítky, stejně tak voda. Navíc všude krásný jemný bílý písek, blankytně modrá voda a obloha. Na své si zde přijdou plavci, neplavci, děti i milovníci potápění nebo extrémních sportů. Dopoledne se můžete projít po pláži až do vzdálenosti několika metrů od břehu, protože voda je daleko, což se odpoledne mění a k večeru už se po pláži suchou nohou téměř neprojdete. Nebo alespoň ne na jedné z několika pláží, které v Mombase jsou.

Kromě pohledu na proslulé sloní kly, které můžete vidět při vjezdu do města, ještě určitě navštívím pevnost Fort Jesus a také Hallers park, což je něco mezi zoologickou zahradou a národním parkem. Zvířata se tu pohybují téměř jako ve svém přirozeném prostředí, jen mezi nimi chodí návštěvníci.

V Mombase kromě spousty mešit najdete též pozůstatky arabské architektury z dob, kdy město ovládali Portugalci. Také zde kromě kořeněných jídel a exotického ovoce můžete vyzkoušet osvěžující vodu z mladého kokosového ořechu nebo kořeněné smažené lupínky z manioku, které se solí a s limetkovou šťávou chutnají opravdu královsky.

Co vás čeká dále po dnech strávených odpočinkem v Mombase?

Chystám se na cestu do Nairobi, kde bych se chtěla podívat do národního parku, který je hned u města a je úplně nejstarším parkem v Keni. Také zde mám nějaké pracovní povinnosti a chci si ještě užít čas s rodinou sestry svého kolegy, u které bydlím a kde jsem našla i spoustu nových přátel. A pokud to vyjde, přijedou se za mnou podívat moje ugandské kamarádky, které mi slíbily návštěvu. Doufám, že se opravdu potkáme.

V neděli bych se měla vracet přes Dubaj leteckou společností Emirates do Vídně a odtud autobusem do Brna a domů. Na což už se taky těším, i když Keňa mi bude moc chybět.

Autorky: HANA MASAŘÍKOVÁ, MARCELA KREJČÍ