Vyplývá to ze znaleckého posudku auditorské firmy TPA Horwath podle kterého rozprodej celého OP přinese necelou miliarda korun.

„Konkrétně se jedná o částku devět set padesát šest milionů korun,“ uvedl jednatel společnosti Jiří Hlaváč s tím, že například pro uspokojení tzv. nezajištěných věřitelů nebude z této částky pravděpodobně uvolněna ani koruna.

I po rozprodeji se stále počítá se zachováním výroby tzv. měřenek, které jsou dle auditu dlouhodobě výdělečné.

„Pokud má být jejich prodej úspěšný, měl by být realizován standartním způsobem,“ doporučil Jiří Hlaváč.

Rozprodej OP začne v nejbližších dnech.

„Očekáváme, že první nabídky na odkoupení výroby měřenek obdržíme už v říjnu. Podobně by tomu mělo být u nemovitostí OP,“ informoval Jiří Kocvrlich, zvláštní insolvenční správce pro zpeněžování majetku OP.

Soud versus Česká spořitelna

Podle soudce brněnského Krajského soudu Jana Kozáka by majetek OP měl být kompletně rozprodán už do konce letošního roku.

„Musí se to podařit, zima by mohla být vražedná,“ sdělil soudce s přihlédnutím k narůstajícím ztrátám firmy a velké finanční náročnosti nákladů na provoz.

Největší balík peněz by po rozprodeji OP měla dostat Česká Spořitelna, která je s poptávkou přesahující 1,3 miliardy korun největším věřitelem podniku. Na tuto skutečnost upozornil právě soudce Jan Kozák.

„Výsledky znaleckých posudků skutečně napovídají, že výtěžek z prodeje by měl připadnout především České spořitelně. V této chvíli je však předčasné dělat nějaký definitivní závěr," uvedl Jan Kozák, který zároveň poukazoval na faktickou propojenost České spořitelny a OP.

Po tomto vyjádření podala Česká spořitelna na Krajský soud v Brně ústavní stížnost. Jako důvod uvedla skutečnost, že jeho soudce zabránil finančnímu ústavu hlasovat na dubnové schůzi věřitelů.

„ČS je názoru, že rozhodnutí Krajského soudu v Brně má negativní účinky, které dalece přesahují význam řízení ve věci OP Prostějov a představují systémové ohrožení řádného fungování úvěrového trhu v Česku," uvedla tisková mluvčí ČS Kristýna Havligerová.

Kam se poděly peníze za stroje?

Už na schůzi věřitelů někteří z nich nepřímo poukazovali na skutečnost, že v době před jeho úpadkem docházelo k „tunelování“ OP.

„Zajímal by mě například prodej strojů Oděvního podniku v hodnotě šedesát tisíc Euro, který se uskutečnil 19. června 2008. Do konce dubna 2010 jej nikdo nevyfakturoval,“ dotazoval se na schůzi jeden z věřitelů Arnošt Rychlý z Prostějova.

Komu OP dluží?

Jak vyplývá z protokolu o schůzi věřitelů druhým největším věřitelem po České spořitelně je skupina Pyrghos Lefkos, která mimo jiné odkoupila pohledávky Raiffeisenbank ve výši 402 583 004,– Kč, dále mezi ně patří například prostějovský Úřad práce (3 278 399,– Kč), finanční úřad Prostějov (5 253 184,– Kč) či společnost TK Plus (579 025,– Kč.) Mezi věřiteli najdeme i několik málo exotických znějících jmen jako například Sergeje Muzyčuka z Prostějova, který si po OP poptává přes dva miliony korun. (mls)