„Syn vydržel ve školce ani ne týden. Pak dostal rýmu a měl zvýšenou teplotu. Nic mi nechtěl jíst,“ řekla Alena Navrátilová z Prostějova, která v úterý ráno vycházela z ordinace dětského lékařkaře.

„Už je mu lépe, ale do školky ještě týden nesmí. Nevím, co budu dělat. Zaměstnavatel mi další paragraf nedá,“ postěžovala si.

Ke konci minulého týdne evidovali hygienici v regionu v přepočtu na sto tisíc obyvatel necelé čtyři tisíce nemocných předškoláků. Školáků bylo o několik set méně. Přitom ještě před týdnem jich byla sotva polovina.

„Je to poznat, máme v čekárnách dětí víc. Jde především o různá akutní respirační onemocnění, kašle, rýmy a podobně. Vážnější věci jako zápaly plic zatím nejsou,“ uvedla prostějovská dětská lékařka Stanislava Kvíčalová.

Nemocnost roste i u omladiny

Podobná situace je i u mladých lidí ve věku od patnácti do čtyřiadvaceti let. Tady je nemocných místo devíti už čtrnáct set na sto tisíc. U lidí v produktivním věku došlo naopak k velmi mírnému poklesu nemocnosti. Podle odborníků to nemusí být jen tím, že nemoci přecházejí.

„Jde o to, že děti, které byly o prázdninách doma, musí teď brzy ráno vstávat do chladného počasí. Narozdíl od dospělých, kteří vstávají pořád, na to nejsou zvyklé,“ upozornila vedoucí protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice v Olomouci Růžena Halířová. Dodala, že často také podléhají nemocem děti, které přišly poprvé do školky. Nemají ještě tak silný imunitní systém jako jejich spolužáci a skolí je i obyčejná rýma.

Chřipky teprve přijdou

„Po začátku školního roku následuje vždycky nárůst nemocnosti, který se pak nějakým způsobem srovná. Její další vrchol je pak v zimě s nástupem chřipek,“ vysvětlila Halířová.

Statistiky podle ní také nezobrazují závažnost onemocnění. „Pod akutní respirační onemocnění se započítává i jakákoli rýma nebo kašel. Jiná věc jsou pak chřipky a po téhle stránce je zatím klid,“ uvedla Halířová

Podle lékařů by rodiče neměli podceňovat současné chladné počasí.

„Chce to nezanedbávat teplé oblečení a pokud je to vhodné, začít u dětí s otužováním. Důležitý je také dostatečný přísun tekutin a vitamínů. Ty jsou samozřejmě vždycky lepší v přírodní podobě než v pilulce,“ doporučila dětská lékařka Anna Hrubá.

Františkova receptura

Dospělí bojují s nemocemi i podle vlastních receptur.

„Já sázím na česnek. Dřív jsem jej jedl samotný, teď si jej dávám s mlékem. Účinky jsou stejné, ale neštípe tolik a není tak cítit,“ tvrdí František Zapletal z Lešan. Léčbu kombinuje i dalšími medikamenty.

„Česnek zapíjím kvalitní slivovicí. Od té doby, co to dělám, jsem ještě nepotřeboval antibiotika,“ pochlubil se.