Němčická školní družina zela jednu červnovou středu prázdnotou. Děti pod vedením vychovatelky Hany Svobodníkové navštívily faru, kde jim pan Květoslav Černý předvedl ruční vytáčení medu. Kdo se nebál, mohl k úlům, stejně jako pan Černý bez ochranného oděvu. Ti opatrnější si vzali včelařské kukly. „Žihadlo nikdo nedostal,“ hlásila Hana Svobodníková.

„Ukázal jsem dětem vnitřní uspořádání úlu, jak se odvíčkují rámky, kdo chtěl mohl zkusit i točit medomedem,“ usmívá se spokojeně osmdesátiletý včelař starající se kromě svých dvaceti včelstev i o včely pana faráře.

„Někteří se báli, ale většina šla až k úlu. A hodně je to zajímalo. To bylo vidět na množství dotazů,“ hodnotí dnešní mladou generaci zkušený včelař.

Děti si odnášely do družiny dvě kila čerstvého květového medu. Další den jim paní družinářka připravila zdravou, sladkou svačinku. Děti si už docela dobře uvědomovaly, kolik úsilí pracovitého hmyzu se skrývá za každou kapkou medu. Vždyť k vytvoření půl kila medu musí včela navštívit přibližně dva miliony květů. (adp)