Účast na události byla velkolepá. Kromě početné skupiny politických představitelů Prostějova dorazil poslanec Radim Fiala, dále zástupci Federace židovských obcí i organizace Kolel Damesek Eliezer Petr Papoušek a Tomáš Jelínek.

Přivítání se ale dostalo také Danielu Meronovi, velvyslanci Izraele v ČR. Slova se ujal hned po zahajovacím proslovu Michala Šmucra, který se spolkem Hanácký Jeruzalém akci zorganizoval. Ocenil úsilí spolku a zároveň připomněl události formou citací z knihy jedné z pamětnic.

"Poznala jsem hlad, poznala jsem zimu, poznala jsem smrt. Vyhnali mě z domova, ztratila jsem rodinu, všechny své přátele. Jsem vděčná za každý dobrý den, že spím ve své posteli, že mám dobré jídlo a jsem sytá, že jsem svobodným člověkem ve své vlasti," citoval.

Housle a modlitba na nádraží

Nádraží se díky akci dostalo do zvláštní atmosféry. Přispěla k tomu hra na housle, také však modlitba za oběti koncentračních táborů.

"Jsem rád, že na pamětní desce je napsáno, že tito lidé byli v koncentračních táborech zavraždění. Zavražděni, zabiti. Zabít se člověk může při autohavárii nebo leteckém neštěstí," uvedl pak jeden z řečníků, který tak poukázal na určitou jazykovou korektnost, které se někdy v souvislosti se zvěrstvy nacistického režimu používá.

"Nesmíme dovolit, aby se to opakovalo," zaznělo pak mimo jiné od Tomáše Drmoly, náměstka Státní železniční dopravní cesty. Právě tato organizace umístění desky na nádraží posvětila.

"Bylo pro mě velmi důležité se dnes v Prostějově zastavit. Připomenout si Hanácký Jeruzalém, lidi odsud, lidi, kteří odsud pocházeli a byli zavražděni nacisty," sdělil pak ještě Daniel Meron.

Připomněl, že Prostějov měl v minulosti druhou nejvýznamnější židovskou komunitu na Moravě, hned po Mikulově. Nacistická nadvláda jí však učinila tragický konec. Z vyhlazovacích táborů se vrátilo jen necelých deset procent židovských obyvatel města.