„Deprese je závažná diagnóza. Proto je ji třeba odlišovat od chmurné nálady a pocitu úzkosti. Na podzim doporučujeme dbát na světelný režim, to znamená dopřát si umělého světla a prodloužit si tak den,“ poradil psycholog Lubomír Smékal.

Depresivní stavy jsou záležitostí celkového naladění a podzim pak bývá jen pomyslným spouštěčem. V zimě většinou tyto stavy pomíjejí, protože sníh zvyšuje intenzitu světla.

Náladu ke konci kalendářního roku ovlivňuje i činorodost. Zatímco v létě mají lidé dostatek možností pro sportování, při kterém se jim vyplavuje do krve adrenalin, na podzim jsou pohybové aktivity omezené.
Pokud jde o sebevraždy, tak jejich počet je každý rok jiný. „Někdy je jich víc, někdy méně,“ konstatovala prostějovská policejní mluvčí Alena Nedělníková s tím, že statistiky rozhodně nepotvrzují názor, že by sebevraždy lidé páchali nejvíce na podzim.

Důvodem pro takové činy může být totiž zdravotní stav nebo nešťastná láska. Zatímco v roce 2001 šetřili policisté na Prostějovsku 18 sebevražd, v roce 2003 jich bylo 35 a o rok později opět 18.

Před podzimním počasím a náladami utíká za sluncem rok od roku více lidí. „Počet klientů, kteří cestují na podzim za sluncem k moři, se každý rok zvyšuje,“ potvrdila Alena Dostálová, vedoucí prostějovské cestovní kanceláře Hellas Tour, která má v evidenci řadu klientů cestujících na dovolenou dvakrát do roka.