Zdravotníci si pokles dárců vysvětlují tím, že nezanedbatelná skupina obyvatel přišla v poslední době o práci a někteří tak ztratili motivaci k tomu, aby na odběry docházeli. Podle zákoníku práce má totiž dárce nárok na pracovní volno s náhradou mzdy. Týká se to doby odběru, cesty na transfúzní oddělení i zotavení po odběru.

Nedostatek dárců se objevil až v posledních měsících

„V prostějovském regionu nebyl nikdy problém s nedostatkem dárců, ten se začal projevovat až v posledních několika měsících,“ informoval Tomáš Želazko, mluvčí společnosti Agel, která má prostějovskou nemocnici v pronájmu.

„Jednou z hlavních příčin je ekonomická krize, potažmo nezaměstnanost. Lidé bez práce ztratili motivaci krev darovat,“ konstatoval Želazko s tím, že nemocnice hledá nové dárce u všech krevních skupin. Potřebuje si zajistit dostatečné zásoby.

Den volna využívá při darování krve i Pavel Ryšavý z Prostějova.

„Pravidelně před prázdninami mi sestřičky volají, jestli bych nepřišel darovat krev. Několikrát se mi také stalo, že byly nutně potřeba krevní destičky, tak jsem jel z práce rovnou do nemocnice,“ popsal Ryšavý.

Odebraná krev se posílá do Olomouce

Odebranou krev posílají zdravotníci do Fakultní nemocnice v Olomouci na zpracování a zpátky si berou pro potřeby svých pacientů transfúzní přípravky.

K částečnému úbytku dárců dochází každoročně právě v době dovolených. Počet případů, které vyžadují použití transfúze, ale v létě příliš neklesá.Většina transfúzních zařízení se před dovolenými snaží zajistit zásobu s vědomím, že použitelnost transfúzních přípravků je omezena šesti týdny.

Transfúzní stanice prostějovské nemocnice vyráběla základní krevní přípravky do října roku 2002. Od té doby zpracování krve smluvně zajišťuje Transfúzní oddělení olomoucké fakultní nemocnice.

V roce 2008 dodalo odběrové středisko prostějovské nemocnice na oddělení v Olomouci 3193 odebraných „plných“ krví. Pro vlastní potřeby si nazpět prostějovská nemocnice vzala 1902 transfúzních přípravků.