Sedmidenní přírůstek v přepočtu na 100 tisíc obyvatel v Olomouckém kraji poklesl z úterních 1 726 na 1 621.

Nejvyšší je stále na Šumpersku a Prostějovsku, kde sedmidenní incidence dosahuje 1 766 a 1 734 případů na 100 tisíc obyvatel. Na Olomoucku je to 1 656 a Přerovsku 1 410. Jesenicko má 1 299 případů za 7 dní na 100 tisíc obyvatel.

„Zmírnění, zpomalení epidemie v Olomouckém kraji v nejbližších dnech neočekáváme. Předpokládáme jistou stabilizaci, ustálení situace, kdy již nebude docházet ke skokovým přírůstkům, jako tomu bylo do minulého týdne,“ uvedla ve středu Markéta Koutná, mluvčí Krajské hygienické stanice Olomouckého kraje.

Vánoční trhy v Olomouci, 25. listopadu 2021
Stánky v centru Olomouce zase otevřou, zrušené trhy nahradí "zimní jarmark"

Nemocných stále přibývá

Tlak na nemocnice v kraji je stále vysoký. Ve Fakultní nemocnici Olomouc bylo v úterý hospitalizováno 129 pacientů s Covidem-19, z toho 40 na JIP. Pro srovnání v pátek to bylo 122 pacientů, z toho 34 na JIP.

V Prostějově jen za pondělí přibylo osm pacientů s covidem.

„Zdravotníci v nemocnicích AGEL Středomoravské nemocniční nyní pečují celkem o 156 pacientů s covidem, z toho 17 z nich jich je ve vážném stavu,“ informoval v úterý mluvčí Adam Knesl.

Prostějov měl v úterý 91 nemocných, z toho 12 vážně, kdy osm vyžaduje podporu umělé plicní ventilace.

Nemocnice AGEL Přerov 42, z toho 6 vážně, kdy jeden pacient vyžaduje podporu umělé plicní ventilace.

Ve Šternberku leželo 23 nemocných, z toho čtyři vážně, kdy dva vyžadují podporu umělé plicní ventilace.

Marián Hajdúch, ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty UP Olomouc
Hra na bezinfekčnost očkovaných musí skončit, vyzval Hajdúch. Jste pro?

Pozor na "stolovou horu"!

Podle vědců se dá očekávat lámání křivky počtu nakažených směrem dolů. Počty nemocných, kteří budou potřebovat hospitalizaci ,ještě týden dva porostou.

„Domnívám se, že v příštím týdnu by se z řady důvodů mohla zlomit prevalenční křivka 5.vlny. Nicméně pokud se nepřijmou další opatření, může přejít do vlny typu stolové hory, kterou vidíme například v Británii. Tato povede k dlouhodobému zatížení zdravotnictví a vyčerpání zdrojů,“ zdůraznil v neděli na Twitteru Marián Hajdúch, šéf Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.